„Ujede mu to? Napálí to do mne?“ Tak nějak mohou probíhat myšlenkové pochody řidičů, když jedou po ´pouze´ drtí posypané, neposolené silnici v kopcovitém terénu a v protisměru se blíží jiné auto.

Příkladem může být úsek silnice od Klenčí k zatáčce u Baarova pomníku na Výhledech. Možná si pokládají otázku, proč stoupání je ošetřeno kamennou drtí a téměř rovinka od zmíněného pomníku do Capartic je ošetřena solí, takže je sjízdnější.

„Lidé se nás na to často ptají, vysvětlení je jednoduché. V její blízkosti jsou studny, proto tamní silnici nelze ošetřovat chemicky. Je to tam historicky dané a nikdo nám nedá výjimku, abychom tam mohli sypat sůl. Nikdo z povolovacích orgánů si to netroufne, protože je tam zásobárna vody pro několik obcí,“ uvedl na naši otázku Petr Tomášek, vedoucí Střediska výroby Domažlice, Správy a údržby silnic Plzeňského kraje.

Podle jeho slov není zmíněná silnice na Domažlicku jedinou, kde není možné v zimě užívat solanku nebo sůl.

„Podobně je tomu mezi Němčicemi a Vejpřahy pod Korábem na Kdyňsku. To se právě řeší, tam je také zdroj pitné vody, nebo mezi Staněticemi a Oprechticemi,“ podotýká Tomášek.

Navzdory zvyklostem silničáři hodlají po zimních zkušenostech v průběhu roku přece jen požádat o výjimku.

„Bude se týkat chráněné oblasti Český les a už dnes víme, že na určitých úsecích nám chemický posyp nepovolí,“ konstatuje vedoucí výroby SÚS s tím, že na okrese je takovýchto míst několik.

Byl by účinnější, než kamenivem, posyp škvárou?

„Ta se tady u nás již několik let nepoužívá, i když vím, že v sousedních okresech se s její pomocí silnice udržují dosud. Na jedné straně mám obavy, že bychom se nesetkali s pochopením lidí, neboť škvára práší, na druhé straně je to ale možnost a zdroj posypu bychom také měli,“ říká Tomášek.

Ohledně silnic pod Korábem budou vyvolána jednání se starosty obcí, aby bylo možné zjistit, které z tamních vodních zdrojů se používají.