„Pan Helmut Kellner, který se narodil v roce 1942 v Poběžovicích vzal svoji rodinu po stopách svého dětství. Narodil se v areálu poběžovického zámku, v místě, kde je nyní infocentrum – tam, kde dnes stojí pracovní stůl," popisuje Jana Podskalská, místní zastupitelka a vedoucí MKIS, která s kolegyní Dominikou Adamcovou hosty přivítala.

„Jeho tatínek se staral o hraběcí koňskou stáj a jiné zvířectvo. Pan Kellner si se svými sestrami hrál na babu i v proslulé pracovně a knihovně hraběte Heinricha. Od hraběnky Olgy dostal houpacího koně a lakované červené autíčko s plechovými blatníky, na baterie," přibližuje Podskalská některé ze vzpomínek pana Kellnera.

Jeho rodina musela v roce 1945 Poběžovice při odsunu německého obyvatelstva opustit, putovali do sběrného tábora a protože věřili, že neodešli nadlouho, našli nový domov nejdříve poblíž Waldmünchenu. Po nějaké době se ale přestěhovali a dodnes žijí ve Frankfurtu. „Poprvé byl v Poběžovicích před rokem 2000 a nynější návštěvu rodného místa zakončil pan Kellner větou: „Po sedmdesáti letech jsem zase doma," uvádí Jana Podskalská.

„Pánovi tekly slzy,když dostal v dárkové tašce suvenýry z Poběžovic. Čaj, svíčku, pralinky a víno – vše s vyobrazením místa, kde se narodil. Suvenýry jsme předaly s kolegyní a slzy nám tekly taky. Pána dojala věta, že je přeci doma a jeho návštěva je nám milá! Jeho dcera Nina je vdaná za vysokého námořního důstojníka v USA, celá rodina miluje českou kuchyni, zajímá se o společnou historii. Jeho syn se intenzivně zajímá o historii pohraničí," uzavírá vyprávění o dojemné návštěvě Jana Podskalská.