Když se ohlédnete, jak byste celé to období zhodnotil?

Nastupoval jsem pár let po ukončení studií a mým cílem bylo, aby se Domažlice staly kulturním městem a byla zde široká žánrová nabídka. Vážil jsem si toho, co MKS v té době dělalo, ať už abonentních cyklů či  Chodských slavností. Snažil jsem se na to navázat a během několika let jsme vytvořili koncepci celoročního programového rámce a v roce 2005 vytvořili a postupně rozvíjeli ucelený projekt Kulturní léto, který v současnosti čítá několik desítek multižánrových akcí – od samostatných koncertů po menší či větší festivaly. Z toho mám opravdovou radost. Pracovní vytížení v MKS bylo, je a bude mnohdy náročné pro všechny zaměstnance. Chtěl bych jim poděkovat za to, že to nikdy nevzdali a vše se pokaždé dotáhlo do zdárného konce. Osobně tuto etapu vnímám jako velkou zkušenost.

Vzpomenete si na své první dny a začátky v kultuře? Jak vypadaly?

Kromě vize, kudy by se mohla ubírat kultura v Domažlicích, bylo nutné věnovat se chodu MKS jako instituci. Obnáší to mnoho činností, které pro mě byly naprosto nové. Ale jsou zkrátka věci, které se nedají naučit a člověk se na ně nemůže předem připravit. Snažil jsem se nejdříve sledovat, jak funguje rutinní chod, co vše spadá do povinností a kompetencí ředitele a postupně vše přizpůsoboval novému stylu práce a chodu MKS. I v této fázi jsem se setkával se vstřícností tehdejších zaměstnanců, vážím si jí dodnes.

Za tu dobu, změnilo se něco? Dělalo se něco jinak než dnes?

Šestnáct let je dlouhá doba, přirozeně se obměňoval tým, mnoho lidí odešlo do důchodu, rozšířily se provozy a bylo třeba přijmout nové zaměstnance. Velkou změnou prošlo technické vybavení – zvukový a světelný park, podařilo se zdigitalizovat kino. Jsem moc rád, že během rekonstrukcí, které vyřešily dispozice sálu a vzduchotechniku, došlo také na vybudování stálé scény pro loutkové divadlo. Podařilo se rozběhnout systém online předprodeje a lidé si můžou kupovat vstupenky přímo z domova. MKS má nyní aktuálně navíc ve správě infocentrum v Chodském hradu a několik zajímavých prostor v Kulturním centru – pivovar Domažlice.

Vybavíte si nějakou zajímavou či vtipnou událost?

Tak jako v každém zaměstnání člověk zažíval dobré i horší časy, občas i nějaké zklamání. Jsem ale pozitivní člověk a i z těch těžších chvil a situací jsem se pak snažil alespoň odnést zkušenost, která člověka určitým způsobem posílila a obohatila.

Kdybyste měl vybrat gró z celých 16 let, na co budete nejraději vzpomínat?

Pro mě samotného bývalo asi nejpříjemnější Kulturní léto – doba, kdy město ožívá koncerty, festivaly či hudebními kurzy. Ač toto období bývá pro pracovníky i pro mě samotného velmi hektické a náročné, akce měly neopakovatelnou atmosféru. Navíc exteriéry našeho města vytváří u těchto akcí úžasnou kulisu.

Vaše rezignace veřejnost překvapila. Co k tak velkému kroku vedlo?

Když jsem nastupoval, předsevzal jsem si, že musím vydržet alespoň čtyři roky, aby se mi podařilo zrealizovat svoji koncepci, nebo alespoň část z ní. Život a práce v MKS ale přinášela další a další podněty – realizaci nových kulturních akcí a festivalů, rekonstrukce prostor a stavební úpravy či získání nových prostor v Chodském hradu a pivovaru. Vždy jsem si říkal, že je třeba aktuální problematiku či zadání dovést ke zdárnému konci a čas tak velmi rychle plynul. Stále jsem si byl ale vědom toho, že jsem hlavně hudebník a učitel. A najednou začátkem léta jsem se dozvěděl o možnosti vykonávat profesi, kterou jsem vystudoval a během krátké doby bylo rozhodnuto. Navíc budu mít mnohem více času na svoji rodinu – manželku i obě děti a v neposlední řadě na vlastní hudební aktivity.

Čemu se budete po odchodu z MKS věnovat?

Je toho opravdu hodně. V únoru byla vydána má učebnice hry na bicí, rád bych chystal její pokračování. Hra na bicí je moje vášeň. Už se velmi těším, že se bubnování budu moci věnovat více, stejně tak zpěvu. No a s rodinou plánujeme, jak budeme společně trávit volný čas, kterého v minulých letech nebylo nazbyt. S MKS se ale úplně neloučím, s novým vedením jsme se dohodli, že budu i nadále členem programové rady a bude-li třeba jakkoliv pomoci, rád tak učiním. Na kultuře v Domažlicích mi bude stále záležet. Přeji svému nástupci a celému týmu MKS hodně štěstí a držím palce v dalším konání.