Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Mých deset dní s Tour de France

Domažlice – Miroslav Vokáč nám jako očitý divák zprostředkoval atmosféru slavného cyklistického závodu

27.7.2012 3
SDÍLEJ:

Miroslav Vokáč s kolem Bradlyho Wigginse, vítěze Tour de France.Foto: Archiv Miroslava Vokáče

Rodák z Domažlic, vášnivý cyklista, krajinomalíř, kreslíř – karikaturista, muzikant a cestovatel, šedesátiletý Miroslav Vokáč se dnes, po ukončení své profesní kariéry policisty, plně věnuje svým zálibám. S partou nadšenců se v červenci účastnil jako divák nejslavnějšího cyklistického závodu světa „Tour de France", aby ve dvanácti dnech nasál atmosféru a nahlédl do zákulisí této legendární „staré dámy" přímo v kopcích a na rovinkách silnic Belgie, Švýcarska a Francie.

Před pár dny ses vrátil z nejslavnějšího silničního cyklistického závodu světa „Tour de France", kde jsi jako divák sledoval převážnou část 99. ročníku na území Francie. Jak se dá takový závod sledovat v reálu, na vlastní oči?
„Tour de France" je nejpopulárnější a nejslavnější sportovní událostí Francie s nemalým celosvětovým přesahem. Dostat se do co nejbližšího kontaktu se závodníky je však v místech průjezdu pelotonu složité. Důležité je si s patřičným předstihem zajistit ubytování a místa, odkud chceme závod sledovat. Největší pozornost je vždy soustředěna na start, cíl, horské části etap a prémie. Tři hodiny před příjezdem závodníků se daný úsek silnice uzavírá a pohyb diváků je možný jen pěšky nebo na kolech. Proto jsou fanoušci ochotni i týden před bydlet v kopcích v karavanech i stanech, aby viděli své miláčky, povzbudili je, zamávali vlajkou a třeba i domácím jezdcům zazpívali La Marseillaise. S kamarády jsme sledovali šest etap a na „svá" místa se přesouvali autem, v oblasti uzavírky silnic na kolech. Našim cílem byly hlavně horské úseky závodu a prémie na nich. Tak například v 10. etapě vedoucí z Macon do Bellegarde Sur-Valserine dlouhé 194 km, jsme sledovali prémii na kopci Col de Colombier ve výšce 1501 m a na kole k ní museli v kopcích najet 60 km. K prémii Col de Madeleine 11. etapy ve výšce 2000 m jsme šlapali 44 km. Podobné to bylo i u dalších etap. Na kopcích jsme se setkávali s fanoušky z celého světa – s číšníkem z Hongkongu, studenty s Los Angeles, z N. Zélandu, skandinávských zemí i se 77letým Španělem, který sledoval Tour již po 66. Prostřednictvím kontaktů s britskými policisty jsem měl na startu 17. etapy možnost nahlédnout do stáje „Sky" a pozdravit se s budoucím vítězem Tour B. Wigginsem, loňským vítězem C. Evansem a několika dalšími hvězdami silniční cyklistiky. Darem jsem obdržel kompletní dres stáje „Sky" a v tomto převlečení se dostal až do blízkosti mých, ochrankou hlídaných idolů. Nezapomenutelné!

Jaká je historie této legendární „staré dámy"? Dá se alespoň krátce postihnout?
Tour de France se jezdí, s přestávkou I. a II. světové války, od roku 1903. Kdo stál jako organizátor u první etapy, je spíše otázka pro historiky cyklistiky. Vím, že trať se mění každým rokem. Jsou místa, která si toto, ve Francii velmi považované ocenění, drží desetiletí, jako například Col de Turmalet. Cíl závodu je vždy v Pařízi na Champs-Élysées. Vývoj spěje k rozšiřování trasy i do okolních států – letos Belgie a Švýcarska. Ve Francii má závod velmi dobré podmínky, lidé cyklistikou žijí, víkendy tráví na kolech, v kopcích. Cyklostezky nepreferují, jezdí po silnicích. Řidiči jsou velmi ohleduplní.

Jaké hlavní parametry měla trasa letošní Tour?
Dle odborníků nebyla letošní trať ideální pro vrchaře. Každý ročník je něčím specifický, vyhovuje vždy jinému typu závodníků. Kdo chce však vyhrát, musí být komplexní cyklista. Trať o 20 etapách měřila 3479 km. Devět etap bylo rovinatých, 4 středně těžké s jedním cílem na vrcholu stoupání, 5 náročných horských etap – 2x s cílem na vrcholu stoupání a kromě prologu se jely ještě 2 individuální časovky.

Komentátoři ČT 4 často hovořili o úzkých silničkách, na kterých se závod hlavně v kopcích jede. Opravdu nejsou stanoveny určité normy silnic pro závod?
Obecně vzato, jsou silnice ve Francii kvalitní. Na dálnicích se závod nejezdí. Úseky, po kterých se závod jede, jsou známy minimálně rok předem. Ty nejužší horské silnice o šířce 2 – 2,5 m jsou udržované a diváci tyto úseky milují. Mají možnost až osobního kontaktu s cyklisty, které zbožňují. Jinak žádné vodorovné značení se nevede. Pro navigaci čela závodu slouží jen žluté směrovky.

Závod Tour de France je ve Francii hodně populární. Jaká byla atmosféra, hlavně v místech jeho průjezdu?
Města i vesnice, kterými peleton projížděl, jsou vyzdobena, na domech visí státní vlajky, hrají kapely a lidé po průjezdu v kavárnách a hospůdkách do noci diskutují pod obřími obrazovkami. Pro lidi je to velká událost, berou si dovolené. Dnes se již hovoří o více než milionu lidí, kteří závod při trase sledovali. Francie závodem dlouho žije, Francouzi silniční cyklistiku milují.

Pronikl jsi trochu do logistiky, organizace celého závodu?
Organizace celého závodu je velmi náročná. Skutečnost, že se závodníci pohybují na trase přes 3000 km, klade veliké nároky hlavně na přesuny veškerého potřebného materiálu i lidí… Každá stáj musí zajistit svým závodníkům maximální servis, a to po všech stránkách, ubytováním počínaje a masážemi po etapě, jídlem a pitím konče. Pro každého závodníka své stáje veze servisman 3-4 náhradní či speciální kola. V horských etapách vypijí závodníci až 10 l tekutin. V místech, kde etapy nenavazují, jako letos například z Brivela – Gaillarde do Bonevalu (cca 500 km), jsou závodníci převáženi leteckým speciálem. Na kratších vzdálenostech rychlovlaky. Času na odpočinek, malou regeneraci je velmi málo. Vše musí na sto procent klapat, vše se promítá do výsledku v závodě. Logistika hraje velkou roli ve výsledcích té které stáje.

Jaké jsou podmínky pro účast závodníků v takovémto závodě, jak fungují jednotlivé stáje?
Pro účast na Tour musí jednotlivé stáje splnit a průběžně naplňovat řadu podmínek, aby jim byla udělena mezinárodní licence. Stáj je živý mechanismus se svými manažery, ředitelem, servismany a tak dále, který je i samostatnou velkou organizační jednotkou, od výchovy mladých závodníků až po výběr těch devíti nejlepších pro Tour. Z nich je vybrán kapitán – lídr, který s manažery určuje strategii družstva při závodě. Naplňuje-li své poslání jedničky, ostatních osm členů družstva mu musí pomáhat – „jet na něj". V opačném případě mění manažeři taktiku a úlohy závodníků. Vše musí fungovat pro úspěch stáje.

Ještě prosím pár vět o kolech, vybavení závodníka a mechanicích. Jaká jsou tady pravidla?
Kola jsou vlastně nejdůležitějším sportovním náčiním závodníka. Mimo závod jsou pod stálou péčí a ochranou servismanů, mechaniků stáje. Převáží se v klimatizovaných kamionech, neboť mají karbonové komponenty. Po každé etapě se musí očistit, prohlédnout, promazat a uzamknout! Musí mít homologaci a držet limit váhy, sklon sedadla, řídítek, vedení lanek… To podobné platí o oblečení, helmách či ponožkách. Vše kontrolují komisaři.

Jaké jsou prostředky pro stálé udržení aktivity závodníků v pelotonu?
Samozřejmě ctižádost každého jedince, družstva, stáje. Samotná nominace na Tour de France je velkou ctí pro každého závodníka a nikdo nechce svoji šanci promarnit. Pro zvýšení prestiže v pelotonu se závodí ještě o barvy dresů. Vedoucí jezdec jede ve žlutém, červené puntíky na bílém poli obléká nejlepší vrchař pelotonu, zelený dres má nejaktivnější jezdec a bílý nejlepší cyklista do 25 let.

Jaké poznání sis přivezl?
Při sledování 6 etap jsem na svém kole najel převážně v kopcích 430 km během 10 dnů. Autem jsme najeli z Domažlic celkem 4460 km. Na vlastní oči a tedy i nohy jsem poznal, co je silniční cyklistika za dřinu, ale také jaké uspokojení přináší. Teprve letos jsem plně pochopil francouzské přísloví: „Jsou jen tři osoby, před kterými poklekni: Bůh, matka a vítěz Tour de France." Koho baví cyklistika a chce poznat i sám sebe, ať navštíví Tour de France.

Autor: Karel Frait

Autor: Redakce

27.7.2012 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:
Jan Doležel vystoupí v Klenčí.

Varhanní festival v Klenčí uzavře Jan Doležel

Ilustrační foto.

Kriminalisté obvinili pět dealerů pervitinu

Fanoušci jsou nároční, ale dokáží nás hlasitě ocenit

Mrákov – Hudební žně mají v tomto období fanoušci rockové muziky. Minulou sobotu si v mrákovském kulturním domě užili koncert kapel Dymytry a Komunál, v tu následující, 21. října tam od 20.30 hodin vystoupí kapela Kečup. Jedním z členů populární skupiny je zpěvák a kytarista Dan Dobiáš.

FOTO: Čeští i bavorští harmonikáři si v Loučimi zahráli společně

Loučim – V neděli 15. října odpoledne se v restauraci pana Matějky uskutečnilo další setkání přátel harmonik, tentokrát s hojnou bavorskou účastí nejen nástrojů, ale i obecenstva z okolí Degendorfu.

Zloděj ukradl ve Všerubech motorovou pilu

Všeruby – Neznámý pachatel v průběhu uplynulého měsíce ve Všerubech prošel neoploceným pozemkem ke kůlně, kde odstranil visací zámek zajišťující její dveře.

Nebude to jednoduché, míní kouč Vrba

Lucern (od zvláštního zpravodaje Deníku) – V české lize suverénně kralují a zdolávají jednu těžkou překážku za druhou. A uspět chtějí také v Evropské lize. Fotbalisty Viktorie Plzeň čeká dnes večer třetí zápas ve skupině G – na stadionu v Lucernu se postaví FC Lugano, poslednímu týmu ve skupině.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení