Jednotlivé básně zpracovali pomocí objektivu. Sami se před něj postavili a na projektu s vlastní invencí a nápady pracovali zhruba půl roku. Výsledek vystavili v Muzeu Chodska.

„Byla to celkem nároční práce. Kostýmy, líčení a další náčiní jako byly sekery či oprátky jsme si připravovali sami,“ řekl jeden z tvůrců Kristián Váchal a další z nich, Víťa Hrubý, dodal: „Vycházíme právě z psané Kytice, ale i z natočeného filmu z roku 2000.“

Na celé věci pracovali společně s asistentkoumrákovské základní školy Martinou Mikovou. Právě ona společně s pedagožkou Lucií Formanovou oslovili Muzeum Chodska. „Shodou okolností jsme měli připravenou výstavu o Boženě Němcové a jejím pobytu na Chodsku. Je to nádherná souhra okolností, jelikož ona a Karel Jaromír Erben mají velkou spojiost,“ řekla historička Kristýna Pinkrová a pokračovala: „Na Babičku Boženy Němcové nahlížíme s nostalgií, kdežto na fotografiích Kytice žáci nostalgii projevovat nebudou, ale naopak v nich ukazují svoji invenci.“

Před objektiv se postavili téměř všichni členové fotokroužku, včetně asistnetky Martiny Mikové, která si střihla postavu pod oprátkou při ztvárnění balady Dceřina kletba.

Vernisáž fotografií se uskutečnila již v úterý, 21. ledna. A nechyběla na ni ani Polednice a recitace právě zmíněné Polednice či nejznámější veršík z úvodní básně Kytice. 'Zemřela matka, do hrobu dána…'

Mrákovská základní škola předvedla, a zároveň všem přítomným dokázala, že dovede obstát ve třech stupních moderní školy. Ta by měla totiž žáky naučit slyšet, vidět a prožít. "Tito žáci si to prožili," potvrdil ředitel školy Vladimír Duffek, kterému zůstaly v paměti dny, kdy se sám v mladých letech učil při hodinách českého jazyka a literatury o Erbenově Kytici.

"Před lety mě tomuto předmětu učila moje matka, paní učitelka Marie Duffková. Jeden den jsme měli probírat Kytici. Moje matka před nás předstoupila a začala recitovat úvodní verše Kytice. Zemřela matka, do hrobu dána. Siroty po ní zůstali… A jak recitovala, dojímala se u toho, tekly jí po tvářích slzy a určitě vzpomínala na nějaké sirotky, jimž maminky chybí," vzpomínal Duffek. "I když pak hodina pokračovala podle určitých osnov, zanechala ve mě hodně silný emocionální prožitek a v paměti ji mám dodnes. Dosud si pamatuji úvodní baladu a dovedu ji odrecitovat. Směřuji k tomu, že podobný emocionální prožitek spojený s nadšením, nápady, entusiasmem připravila jak asistentka Martina Miková, tak i všichni žáci, kteří na projektu pracovali," dodal ředitel školy.

Žáci pro tvorbu vlastní Kytice a hororových scén využívali své okolí, například mrákovský hřbitov. Ke všemu ale přistupovali s úctou, zodpovědností a pokorou.

Fotografie v současné době visí v Muzeu Chodska, kde doplňují stávající expozici a výstavu o Boženě Němcové.

Tady jsou jména žáků, kteří svoji práci představili návštěvníkům při slavnostní vernisáži:

Kristián Váchal, Víťa Hrubý, Karolína Trnkovská, Tereza Schweinerová, Nikita Lacková, Lucie Wiesnerová, Šárka Kůstková, Bára Vondrašová, Standa Schleiss, Filip Málek, Radek Klimeš, Dan Klimeš, Matyáš Rácz, Tereza Kuželíková, Aneta Kaiserová, Štěpánka Mercová

Kuba Kůgl, Vojtěch Krejbich a mimo jiné i Rozárka Váchalová, která slavnostní zahájení doprovázela na klavír.