Méně mléka by zřejmě podle přání Evropské unie měli vyrábět čeští zemědělci.Na druhou stranu přitom dotacemi na modernizaci jejich zařízení pomáhá zvyšovat produktivitu.

„Kvóty, které máme přidělené, nám nestačí,“ prohlásil Josef Forst, předseda Zemědělské obchodní společnosti Mrákov, která je hned po Meclovské zemědělské druhým největším producentem mléka na okrese s denní ´výrobou´ přibližně 20 tisíc litrů mléka.
„Teď jsme dostali kvótu 6,2 milionu, ale počítáme, že skutečná produkce bude o 500 tisíc litrů vyšší. Kvůli loňskému překročení kvóty jsme přitom platili pokutu 730 tisíc korun.“

Mrákovští, podobně jako řada jiných zemědělských podniků, řeší problém třeba nákupem kvót od podniků, které je nevyužijí. „Kvóty totiž dostávají plošně všichni, i ti, kteří mléko už nevyrábějí,“ poznamenal Forst.
Další velký producent mléka, Agro Staňkov, zatím s kvótou vždy vystačil. „Nejpozději do roka a půl nám už ale stačit nebude. Spojili jsme se před pár lety s Osvračínem a nyní navíc provádíme celkovou rekonstrukci dojírny ve Staňkově. Tím se nám zvedne produktivita z osmnácti, devatenácti litrů na krávu na takových jedenadvacet,“ vysvětlil hlavní ekonom Karel Holub. Staňkov nyní produkuje kolem 13 tisíc litrů mléka denně a kvótu plní na 97,3%. „Je zřejmé, že pak ji překročíme,“ dodal Holub.

Proč Evropská unie na jedné straně financuje modernizaci výroby mléka a pomáhá k jeho vyšší produkci a na straně druhé omezuje výrobce kvótami, které je v porovnání se západními konkurenty diskriminují? Dopadne české mléko jako české brambory? Bude se dovážet z ciziny?
„Vypadá to, že za pár desítek let ano. Za peníze Evropské unie se tu všechno v zemědělství zmodernizuje, ale čeští zemědělci to pak nebudou zvládat finančně. No a pak to tu všechno skoupí firmy ze zahraničí,“ nastínil nejčernější alternativu budoucnosti jeden ze zemědělců z Domažlicka.