Jak se stane, že polský duchovní přijde do Česka, potažmo do Domažlic?

„Na jakémsi setkání kněží v Katowicích zazněla prosba, jestli by pár polských farářů šlo do Prahy. Tak jsme se s kamarádem přihlásili. Rok trvalo, než nám to biskup dovolil a mezitím přišla změna, nebyla to Praha, ale plzeňská diecéze a plzeňský biskup rozhodl, kde budu sloužit. Šel jsem do Dýšiny, tam jsem byl 4 roky a teď už jsem osm let v Domažlicích.“

Jak hodně jsou Chodové pobožní?

„Chodsko je v západních Čechách takový ostrůvek, religiozita je tady větší, než jinde. Dýšina byla zvláštní, protože je blízko Plzně, obec má asi 1000 obyvatel a kolem stovky jich chodilo do kostela, ale tak 50 procent to byli Češi, kteří se vrátili z Rumunska, z Banátu. Ti do kostela jezdili z celého okolí. Místních bylo možná jenom 20.“

Můžeme srovnávat Česko s Polskem?

„Ne, tomu se pokaždé bráním, to je nesrovnatelné. A zbytečné. Protože to je tolik prvků, které to ovlivňují, že to se nedá. Jsou to jiné problémy, knězi se jinak pracuje s větším množstvím věřících a jinak s menším.“

Je lepší větší počet a tím pádem plný kostel?

„To se nedá takhle… Větší množství má své výhody i nevýhody. ale nakonec jde vždycky o toho konkrétního člověka… Jinak se musí oslovit ti, kteří o Pánubohu nic neslyšeli, jinak se pracuje s lidmi, kteří vyrůstají v prostředí, kde se do kostela chodí, ale víru začínají ztrácet… Je to různé.“

Chodské slavnosti či Vavřinecká pouť?

„Jsou to spojené dvě slavnosti – Svatovavřinecká pouť a Chodské slavnosti. Na programu pouti jsou už několik let bohoslužby. V sobotu i v neděli. Sobotní mše je hlavní v tom smyslu, že se vždycky snažíme pozvat významného hosta, párkrát tady byl papežský nuncius, zveme některého z biskupů, nebo představeného nějakého řádu nebo kláštera… letos to bude plzeňský biskup Msgre. František Radkovský, který bude sloužit slavnost Nanebevzetí Panny Marie v 10 hodin. Předtím jsme pokaždé pozváni starostou na radnici a potom jedeme společně na mši svatou.“

Letošní pouť připadá na 15. srpna a to je v církevním kalendáři Nanebevzetí Panny Marie. Takže jak je to s tou Vavřineckou?

„Tento svátek je v církevní hierarchii důležitější než Vavřinec, což znamená, že sobotní mše bude sloužena se slavností Nanebevzetí, nedělní pak s poutní slavností sv. Vavřince. Kdyby to nebylo spojeno s Chodskými slavnostmi, byla by pouť pravděpodobně o týden dřív. Většině poutníků to až tak nevadí, slavná poutní mše svatá je sloužena podle jiných modliteb, podle jiného formuláře. Těm praktikujícím katolíkům to může udělat trochu zmatek, jsou zvyklí patnáctého slavit Nanebevzetí a říkají si – tak co bude… Pozná se to i podle jiné barvy ornátů.“

Navštěvují sváteční mše také jiní lidé než věřící?

„Klasicky to funguje na svátky vánoční. Vánoce, půlnoční. Část věřících jsou ti, kteří chodí pravidelně, každou neděli. Pak jsou ti, kdo chodí příležitostně a potom ti, kteří chodí na Vánoce a Velikonoce – ty jsou navštěvovány o něco méně než Vánoce. Další příležitostí navštívit kostel je pohřební obřad a potom někdy i pouť. Většina poutníků jsou ti, kteří jdou do kostela alespoň několikrát do roka na mši svatou.“

Projeví se v programu pro letošní rok 70. výročí slavné pouti v roce 1939?

„Chápal jsem to tak, že tohle kulaté výročí je vhodné pro uskutečnění opravy kostela, a to se nám povedlo. Kostel opravený se vším všudy, a dokonce víc, než jsme mohli doufat. Návštěva našeho biskupa, který je zároveň hospodář tohoto místa, dodá slavnosti většího lesku. Chtěli jsme s biskupem pozvat nuncia, ale ten je po nemoci. Nedělní mši svatou v 10 hodin bude sloužit probošt Královské kolegiální kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě P. Antonín Doležal – kanovníkem této kapituly byl Msgre. Bohumil Stašek. Loni uplynulo 60 let od jeho smrti, byl jsem pozvaný na mši svatou a tím začaly oslavy kapituly vyšehradské a připomenutí oné slavné mše je logickým vyvrcholením toho staškovského roku, jak je to vnímáno.“

Dělat faráře je práce nebo poslání?

„Obojí, ono se říká, že my faráři nic neděláme, takže práce to asi není (smích)… Ne, myslím, že to platí obecně – každá práce je i povoláním, každý by měl dělat to, k čemu je povolán. Někdy to nejde, pokud ano, měl by člověk být šťastný…“


--------------------------------------------------------------------------------