Jak tedy znak vypadá? V červeno-modře děleném štítě se stříbrnou vlnitou patou je stříbrná, zlatě zdobená mitra s červenou růží se zlatým semeníkem a zelenými kališními lístky a s fimbriemi. Je podložená kosmou zlatou berlou a šikmo postaveným stříbrným mečem se zlatým jílcem. Pod mitrou je již zmíněný zlatý prehistorický kotlík na vozíku.

Milavečská kultura byla jednou z mnoha kultur mladší doby bronzové na našem území spadající do 12. až 9. století př. n. l. Kultura zabírala území dnešního Plzeňska, část Karlovarska, Domažlicko a okolí Horšovského Týna. Své jméno ale získala právě podle naleziště v Milavčích. V okolí obce totiž byly učiněny významné archeologické nálezy, v 19. století zde byly objeveny početné pohřební mohyly a mnoho bronzových předmětů – náramky, nože, srpy, sekery, dýky, meč, bronzové kování pancíře. Pro milavečské pohřby bylo typické spalování mrtvých a ukládání jejich popela do obrovitých keramických nádob – popelnic.

Nejvýznamnějším nálezem je ale právě kultovní vozík z hrobu pradávného bojovníka – nádoba z bronzu na nefunkčním čtyřkolovém podvozku.

Tento unikát objevili v roce 1883 milavečský farář Lang s učitelem Záhoříkem a věnovali ho Národnímu muzeu v Praze. Milavečská kultura je tak dnes pojem, který zná každý evropský archeolog pravěku.

Ve znaku obce najdeme i mitru a berlu, symboly sv. Vojtěcha. Tomu je v obci zasvěcen kostel a také kaple Vojtěška.

Vojtěšská tradice je pro obec rovněž významná, protože ji trvale spojuje se svatým Vojtěchem, prvním pražským biskupem českého původu.

Podle pověsti se sv. Vojtěch zdejší krajinou vracel zpět ze svého druhého pobytu v Římě. Právě v místech dnešních Milavčí dostihli světce poslové, kteří mu sdělili smutnou zprávu o zavraždění všech jeho příbuzných na Libici. Zdrcený Vojtěch se rozhodl pro krátký odpočinek. Jeho společníci se vydali pro vodu a on usnul. Místní pasák, který pásl ovce, si chtěl ze spícího světce ztropit žert a zatroubil mu na roh do ucha. Za svůj neuvážený čin na místě ohluchl. Při cestě, kde Vojtěch odpočíval, vytryskl náhle pramen, který podle jedněch věštil zdraví, podle jiných léčil a uzdravoval. Údajně od té doby milavečtí pastýři netroubili na roh, ale pouze práskali bičem.

Víte, komu patří?

Uhodnete, které obci patří tento znak? Odpověď se jako vždy dozvíte v sobotním vydání Domažlického deníku.

Víte, komu patří?