Západočeská obec Semněvice hostí ve dnech 22.července – 31. července 2022 mezinárodní skupinu dobrovolníků, kteří přijeli pomoci s obnovou místní barokní fary. Projekt se koná za podpory sdružení Fara Semněvice, ve spolupráci s organizací INEX-SDA.

Dobrovolníci, kteří přijeli z Irska, Turecka, Španělska, Maďarska, Francie, Itálie, Belgie, Německa, Rakouska, ale i z Příbrami nebo z Prahy, se v rámci projektu chopili prací v okolí fary i v prostorách budovy samotné.

„Myslím si, že to má ohromný smysl i nějaký etický přesah, sešli se tu mladí lidé, spojená Evropa, dobrá nálada, takhle by měla fungovat každá komunita, ať už se nazývá jakkoliv,“ sdělil Antonín Kolář, který si spolu s rodinou faru pořídil asi před rokem. Kolářovi měli nejprve ideu koupit malý domek s velkou zahradou, případně spravovat a oživit nějaký rozpadající se objekt. Díky nápadu kamaráda natrefili na faru, která byla na prodej.

„Měli jsme velkou rodinnou poradu, protože to není rozhodnutí jednoho člověka, navíc se jedná o rozhodnutí generační. Během covidu jsme objekt fary v hodně zanedbaném stavu koupili od římskokatolické církve. Byla tady spousta odpadu, dlouho jsme čistili pozemky, bylo to tu hrozně zarostlé, nebyla vidět ani dolejší stáj,“ popsal Antonín Kolář s tím, že několik víkendů jen káceli, pálili, vyhazovali staré koberce, plasty a likvidovali zbořené střechy.

Lom u Smržovic nedaleko Kdyně a jeho okolí. Na místě bylo nově stanoveno chráněné ložiskové území, což vyvolalo obavy z obnovení těžby.
Lidé se bojí obnovy těžby v lomu u Smržovic. Není důvod, uklidňuje starosta

Mimo zvelebování a oprav interiérů, jako jsou okenice, výmalba pokojů a stěhování nábytku, pracují nyní dobrovolníci také v areálu fary, kde kromě běžných terénních úprav pomáhají s prací na zahradě a sklizní drobné úrody. „Zatím dobrovolníci upravovali prostor kolem stromů, pleli zahradu, kluci vyndali kameny z místa dřívější stodoly, kydali jsme stáj, odpoledne půjdeme pracovat do lesa,“ sdělil správce a vlastník fary s tím, že na další dny mají objednaný velký bagr a velkou kátrovačku na zeminu.

Na zahrádce zatím pěstují mango, kopr, rajčata, papriky, mrkve a favoritem je červená řepa.

Projekt má ovšem i vzdělávací účel. „Každý večer máme takové národní dny, proběhl český večer, dělali jsme táborák, hráli na kytary, na flétny, včera byl belgicko-francouzský večer, v úterý byl německo-rakouský. Byli jsme na pouti v Horšovském Týně, na čtvrtek tam máme domluvenou noční prohlídku zámku,“ uvedl Kolář a vysvětlil, že smyslem workcampu je také přiblížit historii a tradice dané oblasti pro lidi ze všech koutů světa.

Kolářovi stále pátrají po historii objektu fary i vesnice, dozvěděli se například, že poslední německý farář, který v Semněvicích žil, měl rád žluté třešně. Antonín Kolář odrůdu vypátral, sehnal a s rodinou ji zasadili.

Antonín Kolář učí na Gymnáziu Jana Keplera v Praze, kde se snaží studenty motivovat k dobrovolnickým aktivitám. „Myslím, že dobrovolnictví naše společnost z různých důvodů potřebuje a dlouho na něco takového nebyla zvyklá,“ řekl Kolář a zdůraznil, že si práce dobrovolníků velice váží.

„Inex je mezinárodní síť, která sdružuje organizace v dané zemi. Lidé si tak mohou najít projekt podle tématu, podle země, podle termínu, který jim vyhovuje,“ sdělil Michal Veselský, vedoucí workcampu.

Při třídenních slavnostech si lidé připomněli sté výročí od vydání prvních tezí Panevropy Richardem Coudenhove-Kalergi, který své dětství trávil na poběžovickém zámku.
Poběžovice o víkendu žily Zámeckými slavnostmi

Projektů každé léto probíhají stovky až tisíce. Idea workcampu vznikla po první světové válce, když se sešli Němci a Francouzi, aby společně opravovali jednu zničenou vesnici a myšlenka se pak postupně šířila dále do světa.

Ahmed z Turecka si Semněvice zvolil proto, že workcampy jsou většinou až pro lidi od 18 let a sem mohl přijet i jako teprve 17letý. Až camp skončí, chce se setkat se svým kamarádem, který v Čechách žije.

Maďarka Laura vloni vyzkoušela workcamp ve Španělsku a říkala si, že by mohla zase zkusit něco nového. V Čechách byla zhruba před 15 lety s taneční skupinou. Semněvický workcamp si vybrala pro jeho manuální zaměření, pracuje jako učitelka s handicapovanými dětmi a prázdniny chce strávit smysluplně.

Vojtěch Kolář, který je vedoucí workcampu stejně jako Michal Veselský, se dle svých slov přihlásil, aby získal vnitřní pohled na to, jak workcampy fungují. „Jsem tu, abych pomohl překládat, aby byl plynulejší přechod mezi češtinou a angličtinou,“ řekl.

Dafne z Belgie jezdila do Čech před dvaceti lety jako dítě každé léto s rodinou na prázdniny. Má samé pěkné vzpomínky, pobyt na Domažlicku je pro ni návrat do dětství a současně příležitost objevit jiný životní styl a dozvědět se něco o lidech z jiné země.

Příbramská Tereza Placatková se přihlásila i kvůli tomu, že si chtěla vyzkoušet, jak zvládne angličtinu a komunikaci s lidmi ve skupině. „Myslím, že mohu mluvit za všechny, že se nám líbí, když vidíme výsledek naší práce, i když toho máme ještě spoustu před sebou,“ sdělila.

Všichni dobrovolníci ze Semněvic již znají několik českých slov. Ahoj, děkuji, dobrý den, dobrou chuť, ano, ne. Slovo ano je pro ně stále trochu matoucí, jakási jazyková kuriozita, protože obsahuje NO (česky NE, pozn. red.) „NO in ANO,“ říkají s úsměvem.

Nezisková organizace INEX-SDA se mezinárodním dobrovolnictvím a mezikulturním vzděláváním zabývá již od roku 1991. INEX-SDA přijímá zahraniční dobrovolníky na workcampy (dobrovolnické projekty), které organizuje ve spolupráci s místními partnery v České republice, a zároveň vysílá české dobrovolníky na obdobné projekty v zahraničí. Do České republiky každoročně přijíždí přibližně tři sta mezinárodních dobrovolníků, kteří se věnují ekologickým projektům, pomoci místním komunitám nebo obnově kulturně-historických památek. Do zahraničí pak během sezóny vyjíždí průměrně pět set českých dobrovolníků.