Náš region se může pochlubit tradicí, která se udržuje navzdory době i státnímu zřízení. Jsou to masopustní průvody a oslavy. Přinášíme aspoň některé, namátkou vybrané neboť na výčet všech by prostor nestačil.

Nejoslavovanější a také nejdelší je určitě masopustní veselí v Postřekově. Místní čeká doslova maraton akcí a je o nich známo, že si na tyto dny berou dovolenou. A nejen kvůli vlastní zábavě, ale svým způsobem tak trochu i z nutnosti.

„Masopust je hlavním zdrojem našich příjmů a pořádají ho všechny oddíly. Fotbal má neděli a pondělí, gymnastika sobotu a ostatní sporty se podílejí na úterku a potom výtěžek nějakým způsobem rozdělíme,“ říká Martin Kuneš, předseda TJ Sokol.

Postřekovský nedělní průvod s Kytičkovou zábavou je postavený odjakživa na reg᠆rutech – tedy mladících, kteří ten rok rukují na vojnu. A třebaže brancům u nás u odzvonilo, rozhodně se to v Postřekově neprojevilo. S děvčaty pochodují v průvodu mladíci, kteří dosahují věku odvodu na vojnu.

V Pasečnici pořádá masopust místní sbor dobrovolných hasičů. A maškary tam opravdu nestrádají. Nejdříve si pochutnávají na masopustních šiškách, které dostanou za odměnu v mnoha staveních. Protože obejít Pasečnici kolem není jen tak a pořádně při tom vyhládne, čeká na ně v hospodě domácí slepičí polévka a výborný gulášek. Připravit toto pohoštění dá práci. Den předem se v hospodě vaří guláš ze čtyř kil masa.

„Nejhorší na tom je, že tam opravdu, ale opravdu musíme být dlouho do noci, protože takový guláš si žádá dlouhé míchání,“ říká s úsměvem Milena Kaufnerová, která spolu se svým manželem, starostou sboru Zdeňkem Kaufnerem, každoročně vaří i slepičí polévku s domácími nudlemi.

„Je to poctivá polévka z darovaných domácích slepic. Na manžela vždycky čeká válení nudlí, což je jeho dlouholetá záliba,“ pokračuje Kaufnerová. Pasečnické maškary nikdy hladem netrpěly. „Dříve dostaly maškary téměř v každé chalupě nějaké to vajíčko a to jsme pak v hospodě míchali i více než šedesát vajec,“ dodala Kaufnerová.

O jídlo není nouze ani ve Spáňově. Masopustní průvod se nemůže obejít bez pojízdné udírny, již táhne traktor s označením Kamikaze. Letos vyjede už po jedenácté.

S traktorem jel předloni jako náhradník za svého syna Jiří Bor a ještě den před masopustem usilovně pracoval na vylepšení. „Skoro nepřetržitě padal sníh, tak jsem si říkal: Přece nebudou klobásy pod sněhem! Našel jsem pár starých želez, svařil je a na ně dal kousek stanu, co zbyl z mládí,“ řekl nám.

Rozhodně veselý a navíc společný masopust mají nedaleko Domažlic, v Nevolicích a Stráži. „Hrozně to utíká, letos ho se Strážskými budeme slavit už po osmnácté,“ říká pyšně Václav Kůstka z Nevolic a dodává, že loňská účast v masopustním průvodu byla skutečně velká, napočítali rovnou stovku maškar.

Zajímavý je závěr masopustu v Milavčích, kde je figurína Masopusta poctivě pronesena přes celou ves, poté s ním proběhne soud a zapálený skončí Masopust ve vodách Zubřiny.

„Za faráře, který pronáší soud nad Masopustem, se převlékám už osm let. Také jeho figurína je mým dílem,“ říká Josef Zíka.

Na masopustní zábavu se netěší jen obyvatelé vesnic s hluboko zakořeněnými a po léta udržovanými tradicemi. Dobrou náladu mohou získat i obyvatelé a návštěvníci domažlického městského domova pro seniory, kde se oslavy masopustu konají každoročně.

„Letos tato akce připadá na čtvrtek 23. února,“ informovala ředitelka zařízení Vendula Klimentová. Připraveno bude hudební vystoupení, část programu vyplní seniorská taneční skupina Hanka a další hosté. Do veselých masek se během odpoledne převlečou pracovnice penzionu i někteří z jeho obyvatel.

Připomínka lidového obyčeje čeká i na žáky některých základních škol. Například Poběžovičtí masopust v lavicích oslaví už v pátek 17. února.

(bau, job)