Patrně nejvíce očekávanou a nejvíce prožívanou událostí je v Postřekově každoročně masopust. Čtyři dni se tu slaví – zpívá, tančí, pije a hoduje. Prakticky celá obec si kvůli tomu bere dovolenou.

„Vzpomínám si, že jsme na gymnáziu měli ve třídě asi pět spolužáků z Postřekova a když byl masopust, nechodil žádný z nich týden do školy, nijak se to neřešilo, prostě k tomu měli rodinné důvody,“ smála se mladá žena z Domažlic.

Její slova potvrdil starosta Postřekova František Friš. „Masopust, to je tady obrovská událost. Týdny před ním nám drnčí telefony, volají lidi z celé republiky – točí to televize, přijíždějí novináři, ale i lidé, co si prostě chtějí zdejší masopust užít,“ sdělil Friš.

Ten letošní masopust vypukne již brzy, tuto sobotu 21. února.

Přípravou na masopust býval čtvrtek před masopustní nedělí, kterému se říkalo „tučný čtvrtek“. Mělo se za to, že v tento den má člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl po celý nadcházející rok silný.

Sobota

Hlavní masopustní zábava začíná sice o masopustní neděli, ale v Postřekově se lidé veselí už v sobotu na Maškarní bálu. V hospodě U nádraží letos hraje od 20 hodin Melody Club.

Neděle

K masopustní neděli patří v Postřekově neodmyslitelně krojovaný průvod. Od hospody U Hadamů vyráží v 16 hodin a obcí dojde až k hotelu U Nádraží, kde se od 17 hodin koná Kytičková zábava, na které k tanci zahraje všem příchozím kapela Hájenka.

Pondělí

Další masopustní tradicí jsou pondělní zábavy. Na ty dříve neměla přístup svobodná chasa. V Postřekově se dodržuje Babský bál, na který vás ale klidně pustí, i když nejste ženatý nebo vdaná. Babský bál se koná opět v hospodě U Nádraží, a to od 19 hodin. Hrát bude Dupalka.

Úterý

Vyvrcholení masopustu bývalo v úterý. Vesnicemi procházely průvody maškar, ve kterých se objevovaly tradiční masky jako medvěd s medvědářem, kobyla, bába s nůší a podobně.

Masky byly všude pohoštěny něčím k zakousnutí a pálenkou i pivem. Veselí tak nabývalo na intenzitě. Postřekov je jednou z mála obcí, kde se několikadenní tradice masopustu ještě dodržuje a úterý je tu skutečným zlatým hřebem.

Průvod maškar vyráží v 16 hodin od tělocvičny a než skončí v hospodě U Nádraží, kde probíhá truchlení u muziky s kapelou Hájenka, vyslechnou si všichni účastníci masopustu soudce Vladislava Foista, jehož řeč plná ostrovtipu zmiňuje nezapomenutelné události a osobnosti uplynulého roku v Postřekově.

Masopust správně končí úderem úterní půlnoci, kdy začíná čtyřicetidenní půst, který trvá až do Velikonoc.

Po masopustu následuje dlouhý půst


Masopust neboli karnevalové období bylo v minulosti období od Tří králů do Popeleční středy. Od Popeleční středy následuje 40 denní postní období před Velikonocemi, proto se má upustit od požívání masa.
Masopust, a zvláště několik posledních dní tohoto období (ostatky, fašank, fašanky, končiny, bláznivé dny, konec masopustu), byl pro lidi v minulosti oficiálním svátkem obžerství, během kterého bylo třeba se dosyta najíst. Pak následoval dlouhý čtyřicetidenní půst. V době masopustu se na královském dvoře konaly hostiny, ve městech tancovačky, na vesnici vepřové hody. Těm, kdo se slávy nezúčastnil, se posílala bohatá výslužka, kdysi na Moravě zvaná šperky a v Čechách zabijačka. Výslužka většinou obsahovala huspeninu, klobásy, jelítka, jitrnice, ovar, škvarky.
V některých regionech je součástí oslav obřadní průvod masek, který obchází s muzikou vesnicí. Mnohde se vybírá do košíku kořalka, vejce, slanina, koblihy nebo Boží milosti. Ty jsou později společně konzumovány během večerní zábavy.
Masopust končil v noci před Popeleční středou, kdy ponocný zatroubil na roh a rychtář všechny vyzval k rozchodu. Druhý den (na Popeleční středu) se naposledy konzumovaly mastné rohlíky s kávou nebo mlékem, dopoledne ještě byla povolena kořalka. Oběd však už byl přísně postní, což většinou bývala čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice, pečené brambory.