Podle starosty Klenčí Karla Smutného je prestiží každého města a obce škola. V pokračování našeho seriálu vám přinášíme rozhovor s ředitelkou Masarykovy základní školy a mateřské školy Klenčí pod Čerchovem Jarmilou Novákovou.

Kolik dětí vaši školu navštěvuje a odkud jsou?
Máme tu 230 dětí, pět tříd na prvním stupni a šest na druhém. Děti sem dojíždějí z Dílů, Postřekova, Chodova, Trhanova, Pece a Nemanic. Počet dětí se obecně snižuje, ale v minulých dvou letech se jich narodilo opět hodně. Naše školka je na výjimku. Je zcela zaplněna a předpokládám, že dětí bude i v budoucnu mnohem více. Přímo v Klenčí je dětí dost, ale mnohem méně jich k nám nyní chodí z okolních obcí.

Jak stará je vaše škola?
Naše škola byla založena v roce 1925, jde tedy o velmi starou budovu. V roce 2003 a 2004 jsme vybudovali další část školy, protože nám již kapacitně nestačila. Byly zde přistaveny čtyři nové třídy a o rok později moderní tělocvična.

Jak ji nyní využíváte?
Naše hala je skutečně vytížená. Jsme na ni hrdi a pokud máme nějaký projekt, třeba s naší partnerskou školou ve Waldmünchenu, vždy ho spojujeme se sportováním. Můžeme učit i dva tělocviky souběžně, slouží pro naše kroužky, trénují tu atleti, florbalisté a všechny složky místní šlořky Spartaku. Využívá ji i veřejnost a sportovní oddíly z celého okolí, i z Domažlic či Poběžovic.

Jednou z podmínek schválení dotace na přístavbu byl i bezbariérový přístup…
Ano, naše škola je nyní kompletně bezbariérová. Zatím žádného invalidního žáka nemáme, ale nebyl by s tím žádný problém. Máme zde výtah, v přístavbě je bezbariérový sjezd. V patře s mezistupem, kde je pět schodů, jsme umístili zvedací plošinu.

Jak spolupracujete se školou ve Waldmünchenu?
Pro školu ve Waldmünchenu připravujeme různé akce a sportovní klání. Je to naše partnerská škola už třetím rokem a za uplynulý rok nás Waldmünchenští navštívili nejméně pětkrát. Němci se zapojili i do tanečního souboru. Učili se tančit chodské kolečko a zpívat chodské písně, my se u nich zase samozřejmě učíme zpívat písně německé. Spojení obou škol je mi sympatické. Děti si nacházejí německé kamárády, kteří se k nám mimo jiné jezdí i procvičit se v češtině.

Jaký má vaše škola největší problém?
Máme problémy s nevyhovujícími šatnami. Jde o poměrně malé prostory a zatím je nelze nějakým způsobem rozšířit vzhledem k tomu, že je školní budova dost stará. Kvůli jejímu stáří je i podloží mokré, takže zde máme hodně vlhkosti. Bude rozhodně zapotřebí nějaká úprava nebo odvodnění, zatím si s tím, bohužel, nikdo neví rady.

Co dalšího škole schází?
Potřebovali bychom novou počítačovou učebnu s lepším vybavením. Chtěli bychom zmodernizovat výuku a pořídit interaktivní tabuli. Doufáme, že se to podaří. Myslím si, že to v dětech určitě probudí zájem, je to rychlejší, perspektivnější a zpestří to výuku.

Mají děti ve výuce práce s počítačem velké znalosti?
Děti toho ví opravdu hodně, i školáci na prvním stupni mají velké znalosti. Počítače u nás vyučujeme jako povinně volitelný předmět a je o něj velký zájem.

Do jakých kroužků se mohou děti zapojit?
Máme tu národopisný kroužek, šachový, výtvarný, velký zájem je o florbal, jsou tu dokonce dva florbalové kroužky. Oba jsou naplněny. Nedávno jsme také otevřeli kroužek aerobiku s tím, že naše děvčata trénují na pozice roztleskávaček. Mají i vlastní kostýmy, budou jezdit s chlapci na zápasy a povzbuzovat je.