Zajímalo by mě, jaký máte názor na stavbu památníku na Baldově?

Ačkoliv bych za husitských válek stál spíše v řadách panské jednoty, se stavbou památníku souhlasím a vítám ji. Už jen proto, že jedním z prvních členů výboru za postavení pomníku byl můj děda Alois Procházka. Mám rád krajinu oživenou památníky, sochami a starými stromy. Myslím, že památník přitáhne na návrší nové návštěvníky a využije se tak i nově upravená cesta, která byla za mého dětství značně frekventovaná.

Vaše publikace jsou velmi krásné, jako malá jsem vyrůstala v dnes již skoro neobývané vesničce Ostrov (dříve Bezvěrov), kde by se prosím daly sehnat staré fotografie? Myslím tím i roky 1950-1970.

Vesničku Ostrov samozřejmě znám, ale s fotografiemi z 50 – 70. let 20. století je to pro místa položená při hranici špatné. Ještě v 80. letech mě tam pohraničníci kontrolovali fotoaparát a vytahovali filmy. Pokud byl ve vsi alespoň kostel nebo zámeček, někteří sběratelé tyto památky fotili a jejich fotografie sbírali. Opuštěné chalupy bohužel nikdo nefotografoval. Sám jsem po 25 letech pátrání nezískal například žádnou fotografii Malého Horšína, který ležel jen kousíček od Ostrova.

Mám moc ráda knihy, které vydáváte. Jaké další plánujete do budoucna a o čem budou?

Po zámecké kuchařce, kde jsem se zabýval i osudy majitelů zámků, na kterých byly Recepty ze zámeckých kuchyní napsány, jsme vydali knihu V. Jandečkové Kámen týkající se falešné hranice u Všerub, tedy publikaci zcela jiného žánru. Za 14 dní by měl jít do tisku 4. díl publikace Co odnesl čas, který tentokrát přinese historické fotografie z regionu Tachovska, Přimdska a Borska. Dále do konce roku vyjde rozšířené vydání knihy o tvrzi ve Lštění. Poslední publikací letošního roku bude fotografická kniha o Chodsku, kterou připravujeme s ředitelem Muzea Chodska v Domažlicích Josefem Nejdlem. Chtěl bych, aby v knize bylo více historie a pohledů do chodské krajiny a méně současného chodského folkloru.
V příštím roce to budou například Pivovary a pivovárky Tachovska, dále kniha o poustevnách a poustevnících v Plzeňském kraji, potom publikace o Blížejově a jeho okolí a dále také o Všerubech a Všerubském průsmyku.

Nevíte prosím, jak se jmenuje zcela osamělý kostelík na kopci u silnice mezi Trnovou a Tachovem? Pokud máte o tomto místě více informací, mohla bych Vás kontaktovat?

To je otázka, která se mi hodí tak říkajíc do krámu, protože již více než 20 let dokumentuji kostely a kostelíky v okresech Domažlice a Tachov. Jedná se o poutní kostelík svaté Anny Samotřetí, který byl na místě kaple starší vystavěn v letech 1898 – 1902. Stavba tehdy stála 80 tisíc zlatých a financovali ji tachovští Windischgrätzové. Dochovaly se i plány k výstavbě.

Dobrý den, mít vlastní tvrz (jako Vy ve Lštění) zní přímo pohádkově. Jak se vám tam „žije"? Děláte tam teď nějaké změny?

Jak často zdůrazňuji, na tvrz mám a máme stále méně času. Když jsem ji opravoval, zkoumal a dokumentoval, byl jsem tam mnohem častěji. Nyní se utěšuji důchodem, že potom bude více času, ale po Čechách je plno jiných, dosud nezdokumentovaných tvrzí, hradů, kostelů a dalších památek, které mě od té již známé a zdokumentované stavby odvádějí. Samozřejmě, že čas od času tam něco nového přibude. Po transféru historického špejcharu, který proběhl před dvěma roky, počítám s tím, že do konce tohoto roku bude ve tvrzi instalována malá historická expozice zaměřená na její dějiny.

Na konci 2. sv. války měl být v Domažlicích zajatecký tábor pro německé vojáky. Nevíte, kde se nalézal a kolik v něm bylo zajatých německých vojáků?

Na válečnou a poválečnou historii regionu nejsem opět žádný odborník. Zajatecký tábor pro německé vojáky měl být v domažlických kasárnách při silnici do Draženova. Určitě existují i v Domažlicích pamětníci a zájemci o tuto kapitolu regionálních dějin. V současné době se hledají a po okolí vykopávají hroby německých vojáků. Organizace, která tyto výzkumy provádí, bude mít k tomuto tématu jistě přesné informace.

Slyšela jsem, že ve Všerubech byl za 2. světové války sběrný koncentrační tábor pro německé židy.

Dějiny židů v regionu, především židovské památky, tedy hřbitovy a synagogy, mě vždy zajímaly. Vydal jsem i 4 publikace týkající se židovských památek, ale o židovském koncentračním táboru ve Všerubech jsem nikdy neslyšel. Heslo Všeruby je zpracováno v knize Židovské památky Domažlicka a Horšovskotýnska, kterou pro naše nakladatelství vypracovali J. Fiedler a V. F. Chvátal, kteří se židovskou otázkou zabývají léta, ale ani oni o koncentračním táboře nepíší. Jeho existenci ale zcela vyloučit nemohu.

Jsem studentka gymnázia J. Š. Baara v Domažlicích a chtěla bych psát seminární práci z literatury na téma Božena Němcová v našem regionu, konkrétně mě zajímá cokoliv o jejím pobytu v obci Stanětice a ostatních vesnicích, kde Božena Němcová pobývala. V této souvislosti mě zajímají i díla, která se k těmto místům vztahují a jsou nějakým způsobem danými vesnicemi ovlivněna.

Životem Boženy Němcové ani životy dalších českých obrozenců jsem se nikdy nezabýval. Jistě mu byla věnována pozornost v mnoha publikacích, kde získáte základní informace, které potom musíte rozšiřovat studiem v muzeích a archivech, což je zdlouhavá, ale vzrušující práce. Domažlické muzeum má například myslím vůbec jedinou fotografii Boženy Němcové a už jen o ní a jejím vzniku by se dala napsat seminární práce. Bohužel jsem dnes svědkem toho, že všichni hledají veškeré informace a odpovědi na otázky na internetu, a pokud tam nejsou, jako by odpovědi na ně neexistovaly.