Dnes se s naším seriálem podíváme do Černíkova, obce, která se rozkládá na úpatí vrchu Malého Kouřimu. Žije tu 324 obyvatel, a to včetně k ní patřících částí Nevděk, Rudoltice, Slavíkovice a Vílov. Starostou Černíkova je už třetí funkční období slavíkovický rodák, sedmapadesátiletý Jaroslav Šlachta.

Povězte nám, co zajímavého najdeme ve vašem katastru?
Historii nemáme nijak bohatou, ani závratně zajímavou, ale nad Černíkovem je vrch se zbytky hradu, který je jeden z nejstarších v okolí. Byly zde dělané průzkumné vrty, které potvrdily, že zde hrad Ruchomberk skutečně stál. To je jedna z nejhistoričtějších věcí v našem katastru. Za zmínku stojí i kostel sv. Josefa ve Slavíkovicích, který je zasvěcen Josefu dělníkovi a pouť se zde slaví v květnu, což je pro mnoho lidí matoucí.

Co se podařilo za vašeho starostování v obci zvelebit?
Šlo to pomalým tempem, ale podařilo se nám postupně zvelebit všechny části obce. Největší změnou je určitě pohled na černíkovskou náves. Obecní majetek je téměř všechen opraven.

Co v současnosti budujete a na co se chystáte?
Dokončujeme úpravnu vody a současně rekonstruujeme pohostinství v Černíkově, které je třicet let staré a už volalo po celkové modernizaci a vylepšení.

Je něco, co vás nebo vaše občany trápí?
Občané si stěžují na špatné zásobování pitnou vodou. Kromě Černíkova zde není jiný vodovod a při poklesu spodních vod je jí velmi málo. Jsme v lokalitě, kde je ve spodních vodách velký obsah manganu a železa a získat skutečně hygienicky čistou vodu není snadné. Úpravnu vody proto stavíme tak, aby byla schopná zásobit vodou všechny části obce.

Na co byste si postěžoval vy osobně?
Určitě na nespravedlivé přerozdělování daní. Malé obce jsou oproti městům diskriminované. Velká města mají šestkrát vyšší příjem na jednoho obyvatele než my. Menší obce by v opačném případě udělaly mnohem víc práce, ale bohužel je brzdí nedostatek peněz. Získat dotace dá hodně práce a například na unijní peníze vůbec nedosáhneme.

Jak je to u vás s počtem obyvatel?
V poslední době máme počty vyrovnané. Je nás kolem tří set. Mladých lidí by samozřejmě mohlo být víc. Život na vesnici je na jednu stranu hezký, ale na druhou obtížný. Ať vezmete cokoliv, za vším si musíte někam dojet a doprava je dnes dost nákladná. Velice bych si přál zdvojnásobení počtu obyvatel. Například Slavíkovice měly před sedmdesáti lety trojnásobný počet obyvatel, než mají dnes. V Černíkově máme k dispozici i stavební parcely, ale bohužel o ně není zájem. Jsem možná až příliš velký optimista, ale věřím, že se vrátí doba přílivu mladých lidí na vesnici.

Máte v obci školku?
Školku jsme zde měli, ale zrušila se, protože dětí je málo. Využíváme však velmi dobře fungující školku v sousedním Úsilově, které finančně pomáháme, aby se udržela a zůstala v provozu. Snažíme se, aby mladí lidé neodcházeli, ale naopak měli důvod zůstat.

Jaké spolky v obci působí a jak s nimi obecní úřad spolupracuje?
Máme zde dobrovolné hasiče a myslivce. Spolupráce s oběma spolky je výborná. Musím pochválit i jejich činnost, která je vzhledem k počtu členů vynikající.

Na co jste vy jako starosta nejvíc hrdý?
Život na vesnici není tak anonymní a lidé se zde dokáží sejít, dát dohromady různé akce, vyvinout spoustu činností. Dělají to proto, že sami chtějí, aniž by zato byli jakkoliv honorováni. Za to jim patří veliké poděkování.