Sněhová pokrývka letos netrápí jen řidiče na cestách či chodce v ulicích. Musí si s ní poradit i řada majitelů solárních kolektorů, které odříznuty od slunce pod vrstvou sněhu přestávají pracovat.

Soukromý zemědělec Vít Bultas má na střeše stodoly kolem dvou set panelů, které mu na jedné straně střechy vyrábějí 20 kW a na straně druhé 25 kW.

„V zimě je samozřejmě pokryje sníh, s tím se moc dělat nedá. Na střechu se nedostanu, ale vždy ručně ometu alespoň část panelů, na kterou lze dosáhnout. Mám vyzkoušeno, že pokud se ráno část sněhu naruší a odmete a trochu vysvitne slunce, tak se panely rozehřejí a sníh sám roztaje během dopoledne,“ vysvětluje Bultas.

„Samozřejmě, že mi kolektory nevydělávají v zimě nějaké závratné částky, ale dvacet tisíc měsíčně z nich získám, a to není zanedbatelné. Kde takové peníze dneska najdete?“ říká zemědělec a dodává, že mu panely v období od března do června vydělávají i kolem pětasedmdesáti tisíc za měsíc. „Muselo se do nich hodně investovat, ale považuji to za ´dobrý důchod´. Po zbytek roku mi nezaberou skoro žádný čas, nemusím je nijak udržovat,“ pochvaluje si Bultas. Poznamenává, že nejvíce energie ze slunce kolektory nezískávají v létě, jak se většina lidí domnívá, ale na jaře během dubna a května.

Jinou záležitostí je zimní údržba velkých fotovoltaických komplexů.

„O údržbu solárních parků se v zimě jednoduše nestaráme,“ uvedl projektový manažer firmy Patherno ze Starého Klíčova Jan Benda. „Jelikož se jedná o velké plochy například tří hektarů, na kterých se elektrárny rozkládají, byla by taková údržba finančně velmi náročná,“ vysvětluje Benda.

„Navíc sníh může přimrzat, a tak hrozí, že nějakým mechanickým čištěním by se panely mohly poškodit,“ dodává s tím, že díky hladkému povrchu a úhlu, pod kterým jsou kolektory nakloněny, se na zařízeních sníh dlouho nedrží. „Když trochu svítí slunce, tak stačí půl dne a sníh sám sleze,“ tvrdí Benda.

„A co se týče nižší výtěžnosti v zimě, s tou se prostě již při auditech předem počítá,“ zakončil projektový manažer.