„Je je jedním z řady setkání, která pořádáme na území celé republiky a je součástí informační kampaně s názvem Lesy pro budoucnost,“ řekl Jiří Polák, který setkání uváděl.

Na besedě se veřejnost dozvěděla o současné situaci v lesích. „Lesy nejsou v dobré kondici, což je do značné míry zapříčiněno nestandardním průběhem počasí. Celá krajina je vystavena období s nadprůměrně vysokými teplotami, které přichází ve velmi neobvyklá období. Ale nejde jen o vysoké teploty, problémem jsou také srážkové úhrny, které přicházejí v odlišné době, než jsme zvyklí,“ pokračoval Polák. „Nízké srážkové úhrny, nerovnoměrné srážky, vysoké teploty se objevují již šestým rokem,“ doplnil Stanislav Běloch z Krajského ředitelství LČR v Plzni. Dříve v historii vždy sucho odeznělo, v současnosti je počasí již šest let srážkově podprůměrné.

„To má poměrně fatální důsledky na celou krajinu a markantně je to vidět právě na lesním hospodářství,“ pokračoval Běloch. Nejmarkantnějším projevem je kůrovcová kalamita ve smrkových porostech.

Lesníci s kůrovcem bojují mnoha způsoby. Na likvidaci tohoto brouka využívají například lapače; insekticidní sítě, kterými obalí hromady vytěženého dřeva; trojnožky z otrávených lapáků, trinet – to je kovová konstrukce potažená insekticidní sítí, či klasické lapáky v podobě poražených kmenů, které pak asanují. Kvůli nepružné legislativě a nedostatku zpracovatelských kapacit však v některých lokalitách nestíhají napadené dřevo likvidovat.

Současně také musí vzniklé holiny zalesňovat. LČR zakládají lesy pro budoucí generace tak, aby plnily všechny své funkce a současně byly odolnější. Při obnově lesů zvyšují pestrost porostů (zapojují více dřevin současně, omezují monokultury) a také využívají přirozené obnovy, protože příroda si sama vybírá vhodné jedince. Rozvoj kůrovce se může totiž jen omezovat, příroda si musí i poradit sama.