Přitom se dřevanřům podařilo většinu polomového dřeva zpracovat. „Zvládli jsme už asi devadesát procent kalamity. Jenže v lesích zůstává ležet obrovské množství těžebních zbytků. Navíc stromy při silnějších poryvech větrů stále padají,“ popisuje současnou situaci Jan Benda, ředitel společnosti Domažlické městské lesy.

V domažlickém lesním majetku poškodil lednový orkán osmnáct tisíc kubíků dřeva, což je osmdesát procent celoročního úkolu. „Nejhorší je, že o kalamitní dřevo není u zpracovatelů zájem, leží nám na skládkách a manipulaci. Cena už je na sedmdesáti procentech cen, které platily na začátku roku.“

Lýkožrout smrkový je 4,5 - 5,5 mm velkýLýkožrout smrkový hnědočerný lesklý brouk. Ve smrkových porostech páchá obrovské škody. Zavrtává se pod kůru, kde se on i jeho larvy živí lýkem. Po výrazném narušení těchto vodivých pletiv strom usychá. Při 20 °C trvá jeho vývoj 30 dnů.

Kůrovce, který už „nalétl“ v polovině dubna i dříve a jehož první generace se má vylíhnout v polovině června, se obávají i v pobočkách společnosti Lesy České republiky na Domažlicku. I tam už mají většinu z osmdesáti tisíc kubíků kalamitního dřeva zpracovanou. „Teplé a suché počasí uspíšilo vývoj kůrovce o tři týdny. Je možné, že se místo obvyklých dvou objeví ještě jedna generace navíc,“ obává se vedoucí Lesní správy Domažlice Jaromír Kugel.

Nebezpečí, že po kalamitě větrné přijde kůrovcová, je podle lesníků velké. „Nejhorší to bude příští rok. Je to tak po každé, když jeden rok řádí vichřice nebo je sucho. Další rok se kůrovec rozšíří,“ tvrdí Kugel.

Podle Bendy zažilo Domažlicko velkou kůrovcovou kalamitu v 50. letech, po suchu v roce 1947 a 1949. Naposledy se lýkožrout objevil ve větší míře v roce 2004. Po třech letech proto lesníci znovu rozmísťují ve svých revírech feromonové lapače a lapáky s „otráveným“ dřevem.