S obrovskými škodami, které způsobilo krupobití, jež se v květnu přehnalo Pocinovicemi, se mnozí občané potýkají dodnes.

„Kroupy mně z padesáti procent poničily ječmen a ze sedmdesáti úrodu řepky. Kvůli tomu mám obrovské problémy. Za obilniny a olejoviny se platí velice málo a teď ani nemám co prodávat,“ stěžuje si soukromý zemědělec z Pocinovic Vladimír Jakoubek, který neměl letošní úrodu ani pojištěnou.

Aby toho nebylo málo, kroupy poničily panu Jakoubkovi i střechy.

„Kroupy byly tak obrovské, že nám zničily i střechu na seníku a stáji. Zůstaly tam po nich pěticentimetrové díry. Děláme do úmoru, ale peněz je málo, proto jsme neměli žádnou pojistku, takže teď si musíme všechny škody uhradit na vlastní náklady,“ dodal Jakoubek.

Kroupy o velikosti pingpongových míčků poničily také skleníky, některé střechy domů a garáží.

Ten, kdo neměl v tu chvíli auto pod střechou, měl na střeše a kapotě důlky.

„Kolem čtvrté odpoledne začalo pršet, v půl páté přišla bouřka včetně krup. Nejhorší to bylo kolem páté hodiny,“ popisuje květnové řádění starosta Pocinovic Václav Svoboda a pokračuje: „Je zajímavé, že při té hrůze to nebylo v obci tak hrozné jako jihozápadním směrem v Úborsku. Na samotě u Toušů, což je asi dva kilometry od Pocinovic, přišli o střechu nad hlavou. Tam padaly kroupy velké jako tenisové míčky. Takovou spoušť nepamatuje žádný ze zdejších pamětníků,“ dodává Svoboda, který přišel o skleník a veškerou úrodu v něm.

Na samotě u Toušů museli pomáhat místní dobrovolní hasiči.

„Těm lidem to rozbilo střechu nad hlavou. Byli jsme tam povolaní, abychom pomohli zabezpečit dům, protože se blížil další déšť. Na střechu jsme přibili jednu silážní plachtu a jednu plachtu z hasičárny, které tam vydržely tři týdny, než se mohla střecha začít opravovat,“ říká člen Sboru dobrovolných hasičů Pocinovice Václav Ponocný starší a pokračuje: „V patnácti lidech nám to trvalo přes dvě hodiny, ale než přišel další příval vody, byla plachta přibitá a dům v rámci možností zabezpečen.“