Nikdo z jeho rodiny prý zatím naštěstí krevní transfúzi nepotřeboval. „Člověk ale nikdy neví, kdy se to může stát. Medaile si moc cením,“ prozradil Plachý.
P

oprvé daroval krev před jedenácti lety na vojně. „Tenkrát jsem absolvoval asi čtyři odběry. Pak jsem ale přestal a vrátil se k tomu až vloni na jaře,“ vzpomínal Plachý a pokračoval: „Místo krve teď ovšem dávám plazmu, proto se mi tak rychle podařilo nasbírat dvacet odběrů na stříbrnou plaketu. Plazma se totiž může dávat každých čtrnáct dní. Když to jde, tak se opravdu snažím každé dva týdny do Klatov na odběr jezdit.“
Dárcovství krve je podle Plachého dobré nejen proto, že krev může někomu zachránit život, ale i proto, že má dárce skvělý přehled o svém zdravotním stavu. „Špatně se mi při odběru nedělá, nikdy jsem s tím neměl problémy,“ řekl Plachý a dodal, že jeho pravidelné dávání krve mu umožňuje i pochopení ze strany zaměstnavatele, který ho uvolňuje z práce. „Horšovskotýnský Plastik mi v tomhle maximálně vychází vstříc, to musím pochválit, dostávám na odběr krve den volna.“

Zlatou Jánského plaketu dostávají dárci za čtyřicet odběrů. Dosáhnout takového počtu normálně trvá několik let, protože krev se smí dávat s mnohem většími časovými odstupy. Při dávání plazmy ovšem počty odběrů ´naskakují´ rychleji. „Zlatou plaketu bych samozřejmě chtěl. V současné době mi do ní chybí dvanáct odběrů a když to spočítám, mohl bych ji ještě v letošním roce stihnout. Určitě to ale neberu jako nějaké soutěžení,“ dodal Plachý, který prý uvažuje i o tom, že by se zapsal do registru dárců kostní dřeně.
K dárcovství už přesvědčuje i své známé. „Tak trochu ´zpracovávám´ kamaráda, který zatím jezdí dávat krev, uvidím, jak se domluvíme,“ poznamenal stříbrný dárce. A jaké jsou požadavky, které musí před každým odběrem splnit? „Vyplňuje se dotazník a samozřejmě se i zjišťuje zdravotní stav dárce. Před odběrem nesmím večer ani ráno moc jíst a už vůbec nic tučného. Jednou jsem snědl dvě kolečka salámu a hned se mi to projevilo při jaterních testech,“ přiznal ´hříšek´ Plachý.

Darování krve se už stalo přirozenou součástí jeho života. „Člověk spojí užitečnou věc s příjemnou, a tou je pocit, že někomu pomáhám.“