„Současný význam Velikonoce získaly před dvěma tisíci lety Kristovou smrtí a zmrtvýchvstáním,“ řekl staňkovský farář Vojciech Pelowski. „Smyslu křesťanských Velikonoc porozumíme na pozadí těch židovských, kterým se říká pesach,“ vysvětlil farář.

Židé si připomínají Boží záchranu z egyptského otroctví a slavné opuštění Egypta, tedy Exodus. Ke svobodě Izraelitům pomohl Hospodin řadou mocných zásahů. Mezi deset ran uštědřených Egyptu patřilo i obětování beránka, který byl bez jakékoli vady, izraelskou rodinou na znamení Boží ochrany. Beránčí krví pak rodina potírala rám dveří domu, čímž se uchránila před zkázou. „Právě odtud pochází název pesach, který znamená uchránění, ušetření či přejití,“ objasnil Pelowski.

Křesťanské Velikonoce však oslavují vzkříšení Krista, protože právě Kristus zaujímá místo velikonoční oběti. „On se stává tím obětovaným beránkem bez vady a bere na sebe hřích i jeho důsledky,“ pokračoval staňkovský farář s tím, že vzkříšením otevřel novou a věčnou cestu skrze smrt a vzkříšení k definitivnímu exodu a pesachu. Právě fakt, že Ježíš představuje obětního beránka, propojuje křesťanské a židovské Velikonoce. Ačkoli se jedná o nábožensky laděné svátky, prosákly do něj původem pohanské zvyky od Germánů a Slovanů, kteří takto uctívali procitnutí přírody ze zimního spánku.