„Je obdivuhodné, že tu cestu Milan i jeho dvouválec vydrželi,“ netají se obdivem Miroslav Stach, další z účastníků výletu. Ten totiž stejnou trasu ujel na nepoměrně pohodlnější a modernější suzuce. Krchlebší motorkáři navštívili například nechvalně proslulé Orlí hnízdo, ale zamířili i ke Grossglockneru (3 798 m) v rakouských Alpách.
„Milan budil se svojí jawou pozornost všude, kde jsme stavěli. Pod Grossglocknerem si turisté místo nepoměrně dražších harleyů fotili Milanovu jawu. Kdyby chtěl, mohl jí na místě prodat. Pro Němce, kteří v době výroby tohohle stroje nevěděli, co je pořádná motorka, to byl šok. Našlo se ale i pět až šest emigrantů, kteří si ji pamatovali,“ popisuje Stach zájem, který v cizině vzbuzoval stroj vyrobený v roce 1951.
Skvěle udržovaný pérák k úžasu všech zvládl „spanilou jízdu“ bez jediné závady či „ukápnutí oleje“. „To víte, olovo i olej si musel vézt s sebou, protože směs do toho už dnes u benzíny nekoupíte. Proto jsme taky všichni museli jet před Milanem,“ směje se krchlebský motorkář. Celá parta musela při cestě na parkoviště pod vrcholem Grossglockneru (2 300 m) projet místem položeným ještě o dvě stě metrů výše. Zatěžkávací zkouškou byl pro celou skupinku i dvaačtyřicet kilometrů dlouhý úsek serpentin
