Provozovatel pivovaru musí zaplatit pokutu 226 870 korun. Inspektoři totiž zjistili rozpor mezi nakládáním s pozemními vodami a uděleným povolením. Pochybení však vzniklo už při kontrole z roku 2017.

„Pivovar měl vodoprávním úřadem povoleno odebrat maximálně 670 metrů krych-lových vody měsíčně. V období od června až do prosince 2017 tuto hranici ale výrazně překročil, v součtu sedmi měsíců bylo nadlimitně čerpáno přes 69 % podzemních vod,“ řekla Petra Horčicová, ředitelka Oblastního inspektorátu ČIŽP v Plzni.

Celkem se tak odebralo na 3241 metrů krychlových podzemních vod nad povolený limit. Pokuta se navíc odvíjí podle počtu metrů krychlových. Horní hranice zákonné sazby se za jeden takový metr pohybuje na 70 tisících korun.

„Při stanovení výše pokuty použili inspektoři horní hranici,“ pokračovala Horčicová.

„Důvodem bylo zejména opakované a více než půlroční překračování limitu,“ vysvětlila Petra Hrčicová. Nedodržování podmínek a povinností stanovených rozhodnutími vodoprávního úřadu směřuje proti samotnému účelu vodního zákona, kterým je mimo jiné i ochrana vod a zachování i zlepšení jejich jakosti. Pivovar Kout na Šumavě,a. s., tedy v tomto případě svým jednáním porušil významný společenský zájem. Pokuta nabyla právní moci 25. ledna tohoto roku. Vzhledem k ekonomickým problémům pivovaru se Česká inspekce životního prostředí stane jedním z mnoha věřitelů, kterým Pivovar Kout na Šumavě dluží. V současné době dluží například Celnímu úřadu Plzeňského kraje 72 513 korun, menšinové podílnici Janě Skalové částku 2 404 442 za pronájem nemovitých prostor sloužících k podnikání ze dne 31. 3. 2017, společnosti Bohemia Hop, a.s., částku 1 769 700 za materiál potřebný k výrobě piva, společnosti Destila 41 956,75 korun, DDD Pachner 20 824 korun za deratizaci, firmě OQEMA 66 716 korun či Josefu Vavruškovi 63 801 korun. Zda jde o konečný počet věřitelů, není v současné chvíli jasné. Věřitelům stále ještě běží lhůta, po kterou se mohou přihlásit.