Ačkoliv Poláci tehdy zachránili život necelé tisícovce žen vězněných v koncentračním táboře v Holýšově a bojovali za svobodu po boku americké armády, v Čechách nebyli oblíbení. Byli zde nazýváni prokletými vojáky.

Po 70. letech přijeli do Staňkova a Holýšova, aby povyprávěli, co se tehdy událo. Jak se sem Svatokřížská brigáda dostala a jak došlo k osvobození koncentračního tábora.

„Před 70. lety nikdo neocenil, co Svatokřížská brigáda dokázala. Polští vojáci byli dokonce nazýváni prokletými. Proto je pro nás velká čest, že se konečně můžeme zúčastnit oslav svobody díky tomu, že jsme bojovali po boku generála Pattona. Ačkoliv jsem starý voják, měl jsem v očích slzy, když jsem slyšel volat díky za osvobození," řekl Jan Podhorski, který přijel spolu s dalšími čtyřmi vojenskými veterány Stanisławem Turskim, Władysławem Sieradzkim, Henrykem Atemborskim a pětadevadesátiletým Edmundem Poniewierskim, který se se Svatokřížskou brigádou přímo účastnil osvobození holýšovského koncentračního tábora. Setkali se s místními občany a zúčastnili se vzpomínkového aktu u bývalého koncentračního tábora v Novém dvoře u Holýšova.

Osvobození ženského tábora
Vojáci Svatokřížské brigády osvobodili německý koncentrační tábor Holleischen, který byl pobočkou koncentračního tábora Flossenbürg 5. května. Němci zde zadržovali 400 Francouzek, 280 Židovek, 167 Polek a také Češky.

Vojáci brigády na tábor zaútočil,i vězeňkyně osvobodili a zajali okolo 200 esesmanů a dozorkyň.
„My jsme vůbec nevěděli, že zde koncentrační tábor je. Prozradil nám to Němec, kterého jsme zajali. Nebylo na co čekat. Hned druhý den jsme na tábor zaútočili. Vše se obešlo bez boje, Němci se vzdali," vzpomíná Edmund Poniewierski.

Poláci tehdy zachránili život téměř tisícovce vězněných žen. Německé velení mělo v plánu tábor zničit před vstupem spojeneckých vojsk. U baráků již byly připravené hořlavé látky a čekalo se jen na rozkaz k zapálení budov i s vězeňkyněmi.

„Ačkoliv byly ženy ve velmi špatném zdravotním stavu, euforie z nabyté svobody byla obrovská," dodal Poniewierski s tím, že i když byly vězněné ženy velmi slabé, vyřídily si to s dozorkyněmi. Na vlastní kůži jim daly okusit, jaké bylo trýznění, které si od nich užívaly ony.

Setkání s americkou armádou
Polští vojáci hned po osvobození koncentračního tábora odešli na své pozice do Všekar, Kvíčovic, Štichova, a Neuměře. Druhého dne, 6. května, se ve Staňkově setkali s americkou hlídkou postupující 3. armády generála George Pattona, a stali se součástí americké armády.

Polská Svatokřížská brigáda

V květnu 1945 se připojila k 3. armádě generála Pattona, osvobozující západní Čechy, polská partyzánská jednotka Svatokřížská brigáda Národních ozbrojených sil čítající kolem tisícovky vojáků. Tato jednotka ustupovala před sovětskou Rudou armádou do Polska. Pro poláky byl Stalin, stejně jako Hitler nepřítelem existence suverénního Polska. V květnu 1945 se polští partyzáni účastnili po boku amerických vojáků bojů v oblasti Plzně, Holýšova a Všekar. Symbolem tohoto bratrství ve zbrani bylo přiznání práva nosit odznaky amerických jednotek, se kterými Poláci společně bojovali.

Kromě obsazení tábora v Holýšově osvobodila Svatokřížská brigáda kolem 10 000 dělníků různých národností, které Němci využívali na nucené práce. Polská brigáda likvidovala německé vojenské jednotky, zmařila několik připravovaných útoků na americké vojáky. Během postupu zatkla velící štáb jednoho z německých sborů. Zajatce následně předala Američanům.