Zatímco se v prvním z akvárií vesele pohybovaly rybičky, na dně druhého nehybně spočíval v sousedství škeble jejich oblíbenec ráček.
„Raka máme už několik let, prakticky od doby, kdy zde byla jako praktikantka Eva Řezníčková. To už je snad osm let," vysvětlila nám původ tvora, který oživoval prostory mateřinky vedoucí učitelka Věra Čechová.
Do současnosti už se v mateřince narodila spousta potomků raka, jenž jí byl věnován zmíněnou praktikantkou.
„Raci se množili a řada dětí si mladé díky svolení rodičů mohla odnést domů, protože k nám do akvária by se nevešli. Právě tady maminka Matěje si také jednoho odnesla, tehdy sem chodila jeho sestra Kačka," ukázala na ženu, jež přivedla předškoláka.
„Ano, je to pravda, už je to ale dávno," potvrdila Kateřina Škultéty.
Raci se tehdy v klenečské mateřince natolik zabydleli, že si malí obyvatelé předškolního zařízení život bez nich už nedokáží představit. Avšak běda! Ve čtvrtek ráno děti nemohly kontrolovat, jak rak pomalu leze na jiné místo.
„Máme tady průběžně vždy alespoň jednoho. Děti byly dnes docela vyplašené, co se s ním stalo, některé měly slzy na krajíčku," vypráví Čechová, zatímco nám ukazuje nádherně vysvléknutý rakův ´kabátek´.
„Je moc hezký, vysvlékl se krásně i s tykadly," upozorňuje vedoucí učitelka.
Pro předškoláky je rakův výsvlek vytažený z akvária a položený na ubrousku samozřejmě cílem pečlivého zkoumání.
„Neviděla jsem, jak se svlékal, ale teď je schovaný pod mušličkou," vysvětluje nám důležitě Deniska Dontová. Paní učitelka jí napovídá, že se tak stalo v noci.
„Udělal nám překvapení. Polekali jsme se, že nám rak umřel," dodává důležitě šikovná předškolačka.
„Moc se mi líbí, ještě jsem to neviděl," rozumuje Marek Šimek, zatímco si prohlíží rakův ´kabátek´.
Raci už zkrátka ke klenečské mateřince patří stejně jako místní bylinková zahrádka, jež je už několik let pýchou nejen žáčků a pedagožek mateřinky, ale i rodičů dětí.
