V čele Klenčí, které se do roku 1946 jmenovalo Kleneč pod Čerchovem a o 60 let později mu byl navrácen status městyse, od roku 1990 stojí letos 59letý Karel Smutný.

Starostou jste se stal po revoluci, ale odkdy vlastně v Klenčí bydlíte?

Od roku 1982.

Odkud jste se do Klenčí přistěhoval a proč?

Bydleli jsme v Plzni, a když se nám narodil syn, rozhodli jsme se pro stěhování. Plzeň v té době byla špinavá a zakouřená, rozhodli jsme se s manželkou pro lepší životní prostředí.

Jaký vidíte markantní rozdíl mezi tehdejším a dnešním Klenčím?

Změnila se spousta věcí. Obec převzala kasárna a přestavěla je na byty. Postavila se čistírna odpadních vod a spolu s tím se vystavěla nová kanalizace a poslední velkou investiční akcí, pokud pominu současné opravy silnice a výstavbu chodníků, byl sběrný dvůr. Na náměstí se uložilo elektrické vedení do země, Klenčí je po plynofikaci.

Letecký pohled na Klenčí.

Letecký pohled na Klenčí poskytl autorce článku bavorský fotograf Claus Wietek z Geigantu u Waldmünchenu.


Zapomněl jste zmínit cyklostezku Klenčí-Ždánov…

To byla taková moje srdeční záležitost. Bylo by dobré, pokud by se zmíněný úsek podařilo protáhnout do Klenčí mimo hlavní silnici. Jsem rád, že cyklostezka má u lidí velký úspěch a je hodně navštěvovaná. I proto jsme tam museli rozšířit parkoviště.

Cyklostezka je hojně využívaná.

Pokud se zaměříme na současné opravy silnice, jak dlouho se připravovaly?

Zhruba pět let, velké investice se připravují dlouho.

Bylo pro starostu jednoduché ustát situaci, kdy občané nadávali, že si na silnici plné záplat a děr ničí auta?

Starosta je vždycky hromosvodem. Na druhé straně si lidé ne vždy uvědomují například to, že mají možnost v Klenčí stavět. Městys má hotové veškeré inženýrské sítě, po výstavbě plynového a kanalizačního vedení se vyměňovaly i vodovodní řady, v posledních letech se jen do rekonstrukce vodovodů investovalo přes pět milionů korun, takže lze v podstatě říci, že máme z 75 % nové vodovodní řady.

Jak hodnotíte postup rekonstrukce silnice, která způsobuje občanům nemalá omezení?

Jsem velice spokojen, stejně tak i spoluinvestor, jímž je Správa a údržba silnic Plzeňského kraje. O postupu prací si myslím, že je to zářný příklad pro ostatní firmy v České republice, jak se má provádět stavba.

Karel Smutný.

Myslíte si tedy, že dělníci pokračují dostatečně rychle? Co říkáte zvolenému postupu prací?

Určitě. Na to, jak důkladně se rekonstrukce provádí, tak zcela určitě. To, že se postupuje po částech, bylo předem dohodnuto, jinak to ani nelze provést. Zvlášť když u každé dotované stavby se zahajuje až ve chvíli, kdy jsou uvolněné peníze, což bývá až ve druhé polovině roku. Proto se řada staveb u nás pak dělá přes zimu. Liniové stavby, jako jsou silnice, to pak velice ovlivňuje. U nás to bylo složitější i v tom, že do rekonstrukce měli co hovořit i památkáři.

Co například vyžadovali?

Na náměstí musejí být obrubníky silnice z žuly a zádlážba na chodnících, což stavbu zpomaluje.

Není použití žuly přepychem?

To byste se měla zeptat někoho jiného. Klenčí je venkovská památková zóna a použití žuly bylo požadavkem památkářů.

Z opravy silnice v Klenčí.

Kdy si v souvislosti s touto investiční akcí oddychnete?

Až dojde k předání hotového díla. Termín dokončení je k 30. červnu 2014, ale vyskytl se malý problém…

Jaký?

Rekonstrukci železničního přejezdu má dělat Správa železniční dopravní cesty. Byli jsme ujišťovaní, že přejezd opraví v dubnu příštího roku. Nyní musejí opravu přejezdu projednat v několika komisích nejen na Správě železniční dopravní cesty, ale také na na ministerstvu dopravy. Je to až neuvěřitelné, jak se vše vleče. Je to jeden ze současných zádrhelů, jde o to, aby opravu přejezdu všichni odsouhlasili a v dubnu k ní mohlo dojít.

Co když k opravě přejezdu nedojde?

To si ani neumím představit, protože na ni musí navázat oprava části silnice pod ním ve směru na Draženov, a to k odbočce do Trhanova.

Zkomplikovalo něco současné opravy v centru Klenčí?

Nenazval bych to komplikaci, ale úpravou projektu. Dělníci během prací narazili na původní podklad silnice, která se stavěla od roku 1822, a trošičku si tam pak museli pohrát s výškami, aby se tam vešly vrstvy, které jsou vyprojektované.

Původní silnice se tam nechala?

Samozřejmě, má pevnost, jakou nemá ani dálnice.

Vážně?

Tento podklad, který je vystavěn ze tří vrstev štětů, ručně vystavěných a provázaných, má skutečně větší pevnost než dálnice. Stejně je postavená větší část cesty z Plzně do Domažlic.

Můžete říci, nakolik mysl vaši i zastupitelů zatěžuje roky se vlekoucí kauza s firmou, která postavila tři bytovky a s městysem se soudí? Jejich obyvatelé se zároveň bojí o střechu nad hlavou…

Samozřejmě nás zatěžuje hodně, protože je to nepříjemné, komplikované a táhne se to. Podle mě je to zbytečné, jen to ukazuje, jak pomalu naše justice pracuje. Myslím si, že vše měl rozhodnout soud první instance, který sice rozhodl, ale nicméně krajský soud mu po odvolání se firmy vše vrátil. Kauza je ve své podstatě jednoduchá. Když to přirovnám k televizi: my jsme si ji koupili za nějakou cenu, která byla uvedena na cenovce. Není prostě možné, aby za mnou potom přijel prodejce, že za ni chce zaplatit více. V případě bytovek byla jasně daná cena, byly sice nějaké dodatky, ale ty byly zaplaceny. Není možné, abychom po x letech platili za vícepráce.

Z jednání ve Staré poště v Klenčí. Obyvatelé tří domů se bojí o byty.

Pokud byste měl nepočítaně peněz, co byste za ně v městysi rád udělal?

Já bych si přál, aby se nám podařilo vylepšit polní cesty v okolí Klenčí a vznikly procházkové okruhy. Generální rekonstrukci by si zasloužilo koupaliště, aby bylo atraktivnější. Pak by bylo třeba vylepšit i stavby, které se vybudovaly před lety – dům s pečovatelskou službou. Kdybych měl volné peníze, dával bych je postupně do oprav majetku městyse a na jeho modernizaci. Pak samozřejmě na rozšíření cyklostezky až do Klenčí.

Co obchvat Klenčí, před lety se o něm hovořilo…

Obchvat máme zanesený v územním plánu, ale vidím to skepticky. Podívám-li se na trasu směrem na Drážďany, jezdí tam desetitisíce aut denně a handrkují se kvůli dálnici. Ve Staňkově a Holýšově, nemluvě o roky slibovaném obchvat Babylonu, je to podobné. Právě proto obchvat Klenčí vidím černě. Dopravní zátěž tu není zdaleka taková, jako ve jmenovaných místech. Zatím.

Přes nás na Lískovou jezdí – podotýkám zatím – kolem 16 set aut denně. Při nákladech, které by obchvat stál s mosty přes Čerchovku a nad železniční tratí, je to jen sen, minimálně miliarda korun. Je tu ale jiná věc. Opravuje se průtah Klenčím, staví se obchvat Waldmünchenu a už teď se děsím, jak rychle se tu pak bude jezdit. Než se silnice rozkopala, tak rekordní naměřená rychlost přes Klenčí směrem nahoru činila 114 km/h. Navíc už mám hlášky, jak se kamioňáci třesou na to, jak jízdou přes nás ušetří dálniční poplatky, ať už při cestě směrem na Rötz či opačným do naší republiky.