„Setkání proběhne na Rýzmberku, který máme ve vlastnictví a jehož údržba a opravy jsou nejvýznamnější činností našeho klubu. O Rýzmberk se náš klub stará celá léta. Dělaly se zde různé průzkumy, opravy zdí, bašt, brány. Naši lidé zde strávili stovky hodin a odvedli obrovský kus práce. Nelze opomenout, že vše dělali zadarmo a ve svém volném čase," řekl současný předseda kdyňských turistů Lubomír Zlámal.

Kromě opravy hradu jsou hlavními činnostmi klubu značení a údržba cest, pořádání cyklo, lyžařských, pěších a vlakových výletů a vycházek, účast na vodáckých akcích či soutěžích a navázání na činnost skupiny vysokohorské turistiky.

Hrad Rýzmberk
Hrad Rýzmberk byl turistům vrácen ve zdevastovaném stavu v roce 1974. O dva roky později byl položen nový elektrický kabel a vyasfaltována přístupová cesta na hrad. V následujících letech byla obnovena poslední dvě patra hradní věže včetně nového zastřešení. Novou střechu dostaly i altán a chata. Vybudovaly se nové lavičky a stoly, ohniště a potřebné sociální zařízení. Po sametové revoluci byly postupně vykáceny náletové dřeviny v areálu hradu a v příkopech, vyměněny okenice a podlahový rošt na střeše rozhledny, vyčištěn hradní příkop, opraveny lavice a stoly na nádvoří, altán, podlaha a vyměněny některé trámy tvořící stěny chaty.

Od roku 2000 byly práce na opravě a údržbě hradu řízeny Památkovou péčí v Domažlicích a dozorovány Archeologickým ústavem plzeňského muzea. V této době se vykopala a zrekonstruovala druhá vstupní brána a byl postaven můstek přes příkop.

Koncem roku 2010 si klub nechal zpracovat odborný posudek stavu jihovýchodní části hradu, který určil další směr prací, jako byly oprava zdiva paláce, parkánové bašty a rozvolněné koruny zdiva nad sklepením.
V lednu 2011 klub zažádal o dotaci z programu ministerstva kultury a v srpnu byla dotace přiznána. Byl započat archeologický průzkum této lokality. Celý prostor paláce byl z pracovních i ochranných důvodů zastřešen.

V roce 2011 kdyňští turisté odpracovali mnoho hodin během několika brigád na údržbě areálu hradu a při opravě altánu, kde byly vyměněny poničené části výdřevy za nové a byl proveden nátěr, natřeny byly i stoly, lavice a chata včetně podlahového roštu na věži. Částečně byla prořezána náletová zeleň v příkopech a na korunách kamenných zdí.

„Hlavní zásluhy na organizování brigád na Rýzmberku a největší podíl odvedených prací na údržbě hradu již řadu let nese Milan Brych, který je zároveň 1. místopředsedou odboru," dodal Zlámal.

Historie klubu
Klub českých turistů Kdyně byl založen 7. února 1901. Podnět k jeho založení dali nezapomenutelný starosta obce Augustin Kohout a kronikář zdejšího kraje Emil Tšída. Prvním předsedou byl zvolen Eduard Píč (soudce), jednatelem Emil Tšída (továrník) a pokladníkem Leopold Vogl (c.k. berní úředník).

V témže roce členové klubu vyznačili cestu na zříceninu hradu Herštýn, vrch Koráb a Českou Kubici, zřídili ve Kdyni dvě studentské noclehárny. V roce 1902 koupili kdyňští turisté ve Staré Kdyni pozemek a zřídili plovárnu, zvanou Plivátko.

V následujících letech se turisté potýkali s dluhy a klubu hrozilo zrušení. Klub byl ale zachráněn a s novým předsedou Janem Hlavsou a třiceti členy se dal do práce na turistickém značení cest. Do roku 1912 bylo označeno 61 km cest a vyvěšeno 87 informačních tabulek.
Od počátku 1. světové války až do roku 1921 se klub téměř nescházel. Obrat k lepšímu nastal v roce 1923. Turisté žádali o hrad Rýzmberk a Herštýn, ale žádost byla zamítnuta.

O dva roky později měl KČST již 115 členů, opravila se plovárna a byl vydá Průvodce v nákladu 3000 kusů. Klub zdarma získal 900 m² na stavbu rozhledny.

1. ledna 1927 zemřel předseda KČST ve Kdyni, vrchní poštmistr Jan Hlavsa, a témže roce byl založen Hlavsův fond Rozhledny. Při slavnosti Sokola byla na vrchu Ráji odhalena mohyla Emila Tšídy.

V roce 1936 získal klub pozemek na vrcholu Koráb. 7. srpna 1938 byla rozhledna slavnostně otevřena společně s malou chatou.
12. května 1940 byla chata rozšířena o noclehárnu se 14 lůžky. V témže roce bylo zřízeno zásobování pitnou vodou výstavbou vodovodu a vybudován sklep. Před Vánoci tohoto roku byl postaven u chaty lyžařský můstek.

Koncem roku 1948 došlo ke sjednocení KČST se Sokolem a činnost stagnovala.
Počátkem 50. let obsadila československá armáda Rýzmberk jako pozorovatelnu.

3. května 1957 se sešel přípravný výbor k založení turistického odboru při TJ Jiskra Kdyně, a tím byla zahájena organizovaná turistika.

Současné vedení KČT Kdyně

V lednu roku 2014 byl členskou schůzí zvolen za předsedu klubu dlouholetý člen Lubomír Zlámal, který nahradil odstupujícího předsedu Miroslava Freie. Členská schůze dále potvrdila ve funkci 1. místopředsedy Milana Brycha a 2. místopředsedkyní zvolila Janu Küfnerovou, pokladníkem klubu je paní Sameková.

Rýzmberk má svou bílou paní

Apolena, pyšná dcera rýzmberského pána, seděla jednou pod jabloní plnou krásných, dozrávajících jablek. Šel tudy myslivecký mládenec Jan, utrmácený po celodenní námaze. Protože měl hlad, poprosil krásnou Apolenu, aby mu darovala alespoň jedno jablko. Ta mu však nevyhověla. Myslivec natáhl ruku s nožem, že si jablko uřízne sám. Apolena se lekla, s křikem běžela do hradu a žalovala to otci. Ten mládence uvrhl do hladomorny, ze které ubožák už živ nevyšel. Jabloň, která byla doposud pýchou zahrady, začala schnout, až zcela uhynula. Také Apolena začala chřadnout, a než se rok s rokem sešel, zemřela. Lidé si povídali, že ji stihla kletba nešťastného mládence. Svá provinění však smrtí nesmyla. Vždy jednou za rok vstává z hrobu, bloudí hradem jako bledý přízrak držíc v ruce jablko. Čeká mládence, který by si jablko z její ruky vzal a zbavil ji prokletí.