Vidíte často při operacích takové stavy rakovin, které se neslučují se životem. Takový pacient prožívá své poslední chvíle v psychickém i fyzickém utrpení. Rád bych znal váš názor na euthanazii.

Je pravda, že se i s takovými případy setkáváme a velmi neradi. Vždy nastanou pro lékaře dvě velmi těžké chvíle – v té první , když lékař zjistí, že svému nemocnému opravdu již nemůže pomoci, a v té druhé, kdy danou skutečnost sděluje nemocnému popřípadě příbuzným nemocného. Myslím, že každý lékař se již do takové situace dostal a ví, jak někdy těžké to je. Je více než zřejmé, že psychické vypětí nemocného je velmi vysoké a mnohdy se musí podat léky na uklidnění pacienta – zcela chápu toto vypětí, ale věřte, že i lékaři jsou lidé, mají své příbuzné a rodiny, kterým se tato nemoc také nevyhýbá.

Otázka euthanazie je diskutována po celém světě, jak mezi laiky, tak mezi odborníky. Je zde řada zatím ne zcela jasných odpovědí na mnoho otázek, včetně možnosti zneužití. V České republice euthanazie není povolena a já se musím řídit tímto zákonem a dodržovat jej.

Již po několikáté běží v televizi velmi úspěšný seriál Nemocnice na kraji města. Jak byste porovnal péči, atmosféru a vztahy v nemocnici v seriálu z roku 1977 a nyní, z pohledu současného mladého primáře?

V době, kdy byl tento seriál poprvé na televizních obrazovkách, bylo, myslím, mnoho osob, které jej dychtivě sledovaly a čekaly na další díly, a musím přiznat, že jedním z nich jsem byl i já. Ale jak to tak bývá, televize a filmy si mnohé situace upraví, vylepší a zjednoduší, ale to nic nemění na faktu, že mnohé osoby a povahy lidí tam byly krásně a realisticky vykresleny skoro do všech detailů a musím vyseknout poklonu hercům, kteří hráli své role dokonale. Snad i proto, že seriál byl ve skutečnosti natáčen 2x, protože těsně před prvním dokončením zemřel p. Heger, který původně hrál , v daném seriálu prim. Sovu. Ale dnešní realita je zcela jiná a já nevím, zda je to dobře či ne. Dnes žijeme ve zcela jiné společnosti a tím i v jiné době. Dnešní možnosti jsou v mnohém daleko větší, ale zároveň finančně mnohdy velmi náročné a toto bude muset naše společnost do budoucna vyřešit. Otázka vztahů je daleko složitější. Chirurgie je především týmová práce. Pokud se na svého kolegu, sestru či pomocný zdravotní personál nebudete moci spolehnout, nebudete mu věřit, nebudete jej respektovat a nebudete mít radost z jeho růstu, a to platí obousměrně, nebudete mít dobré vztahy, nebude to dobře a nebudete mít dobrou chirurgii.

Vedete mammologickou poradnu v Domažlicích. Jaký je váš názor na preventivní odstranění prsu v případě, že se v rodině rakovina prsu objevuje?

Děkuji za takovou otázku, ale odpověď není jednoduchá. Vše záleží na mnoha faktorech: o jaký typ rakoviny se jedná, jaká je genetická zátěž, jaký je klinický nález na prsou, jaký je sonografický a mammografický nález, jak žena spolupracuje s lékaři a podobně. Nemohu jednoznačně odpovědět, ale jednoznačné je, že žena, která má v rodině onemocnění rakovinou prsu, či musí docházet do mammologické poradny, musí být pečlivě sledovaná, vyšetřovaná. A pokud by k takové situaci mělo dojít, pak by daný výkon měl být proveden ve spolupráci s plastickým chirurgem, kdy je možné v jedné době provést plastickou operaci prsů s implantátem.

Co můžeme dělat, abychom přišly na rakovinu prsu v samém zárodku? Stačí každé dva roky vyšetření na mammografu?

Každá žena která dosáhne 45. roku života, by měla docházet k pravidelnému vyšetření prsů do mammocenter a účastnit se tak tzv. mammografického screeningu. Nejbližší mammocentrum je v Klatovech. Veškerá vyšetření má zdarma – 1x za 2 roky mammografické vyšteření. To jedna z prevencí. Ale opakovaně se setkáváme s mladými ženami (20 – 30 let), které si samy zaplatí toto vyšetření v dobré víře, že dělají vše pro své zdraví a prevenci ohledně rakoviny prsu, ale pravdou je, že tímto způsobem zbytečně ozařují své prsy a jdou rakovině prsu spíše naproti. Každé rentgenové vyšetření má být uváženo a správně indikováno, zvláště, jedná-li se o mléčnou žlázu, která je na rentgenové záření velmi citlivá. Ty ženy, kde se v rodině vyskytuje rakovina mléčné žlázy, by měly docházet do mammologické poradny, kde bude o ně postaráno, včetně rentgenového, sonografického, genetického a klinického vyšetření.
Ale to nejdůležitější pro každou ženu je samovyšetřování. Jakmile se žena naučí dobře vyšetřovat, stačí toto vyšetření 1x měsíčně, sama nejlépe pozná změnu ve svém prsu a pokud si není jistá, může navštívit mammologickou poradnu. V momentu, kdy si sama nahmatá malou bulku, by měla ihned navštívit mammologickou poradnu, protože v dnešní době je rakovina mléčné žlázy velmi dobře léčitelná a mnoho žen se podaří zachránit a zcela vyléčit, pokud ale přijdou včas.

Medicína postoupila v léčbě rakoviny mléčné žlázy kupředu. Jak dlouho mohou vést ženy plnohodnotný život, pokud se u nich objeví? Je vždycky nutné ňadro odstranit? Dělají se v takových případech operativní zákroky v Domažlické nemocnici, nebo musí pacientky jezdit jinam?

V dnešní době se prs při rakovině mléčné žlázy odstraňuje mnohem méně často, než tomu bylo před mnoha lety. Dnes se provádějí tzv. záchovné operace prsu, kdy odstraňujeme vlastně jen daný nádor ve zdravé tkáni a prs ponecháváme na svém místě. Snažíme vše operovat ještě tak, aby to na daném prsu nebylo poznat – tzn. aby se po operaci ani tvarově nezměnil a ženskost žen byla zachována. Zde vidím pokrok chirurgické léčby rakoviny prsu. Je nutno zdůraznit, že po těchto operacích je nutná další léčba prostřednictvím onkologa, ale ta dnes u rakoviny prsu prodělala obrovský skok dopředu a nejen díky ní se v Severní Americe o rakovině prsu mluví jako o nejlépe léčitelném rakovinném onemocnění vůbec. A znám mnoho žen, které jsou 5-7-10 let po operaci, jsou zcela zdravé a žijí svůj plnohodnotný život. Pokud se mne ptáte, zda je chirurgie v Domažlicích schopna provést tyto operace, pak odpovídám, že ano. Několik takových operací jsme již v Domažlicích provedli.

Je pravda, že rakovina prsu může postihnout i muže? Jak se u mužů projevuje, je to stejné jako u žen (třeba bulka)?

Ano, rakovina prsu se nevyhýbá ani mužům a projevuje se zcela stejným způsobem jako u žen a pokud se neléčí, její průběh je zcela stejný. Ale je pravdou, že toto onemocnění u mužů není tak časté jako u žen.

Není mammografické vyšetření každé dva roky organismu škodlivé? Nestačilo by třeba jen sonografické vyšetření?

Velmi děkuji za dotaz. Zde musím zdůraznit, že vše je velmi individuální. Mammografie 1 x za 2 roky v rámci mammografického screeningu by neměla ženě ublížit a mělo by vše být bezpečné. Sonografické vyšetření je zcela neškodné a může se proto opakovat i několikrát za rok.
Ale jsou ženy, které je nutno sledovat mnohem důkladněji a provádět mammografická vyšetření častěji než 1x za dva roky, nebo se u nich indikují i jiná vyšetření, např. magnetická rezonance. Ale to se jedná o ženy, které by měly docházet do mammologické poradny a k danému vyšetření by měly být odeslány jedině lékařem a za dané vyšetření pak zcela odpovídá lékař, který nemocnou na vyšetření odeslal. U mnohých žen ale není třeba vůbec mammografického vyšetření za celý jejich život a zcela dostačující je vyšetření sonografické a klinické vyšetření v mammologické poradně. Nejdůležitější však je pravidelné samovyšetřování. Vše je tedy individuální a není to tak jednoduché, jak se na první pohled zdá.

Pokud bych chtěla navštívit mammologickou poradnu, musím mít nějaké doporučení nebo třeba potíže, nebo mohu přijít jen na radu?

Pokud potřebujete radu, nebo přijdete do mammologické poradny či budete docházet do mammologické poradny pravidelně, nepotřebujete žádné doporučení. Mammologická poradna běží každé úterý od 11 do 14 hodin vedle chirurgické ambulance v nemocnici v Domažlicích.

Jaký nejzajímavější chirurgický zákrok jste v Domažlické nemocnici prováděli?

Každý chirurgický výkon nese svá rizika pro nemocného i operujícího. Každý operační zákrok má svá úskalí a já, když dovolíte a prominete mi, nebudu dělit operační zákroky na zajímavé a jiné. Jsou jen úspěšné a neúspěšné operace. A já bych si přál, aby těch úspěšných bylo mnohem více než těch druhých.