Zdenko Pavelka, autorův kolega, vedl besedu s autorem spíše formou rozhovoru. Hvížďala primárně prezentoval své knihy fejetonů „Osmý den týdne“ a „Dobře mrtvý dědeček“. Nejsou v nich jen příběhy, ale spíše autorovi paměti. „Ze všech sepsaných fejetonů jsem jich vybral asi 150, které by mohly obstát i s odstupem času. Přesto však byly obsahově příliš aktuální k době a situacím, během kterých jsem je psal. Zbylo jich nakonec jen 9 a všechny byly o mé babičce,“ vysvětlil Hvížďala. Právě s ní strávil dlouhou dobu během svého dětství. V příbězích vzpomíná i na různé umělce a figurky té doby, například Jana Zrzavého či Josefa Sudka.

Druhou knihu už vytvořil záměrně o svém dědečkovi a tu třetí s názvem Exilový orloj, kterou právě dokončuje, zaměřil na roky strávené v exilu. Ve fejetonech vzpomíná právě na osoby, s nimiž trávil čas a se kterými se sešel. „Chodili jsme i navštěvovat místo exilu Karla Havlíčka Borovského. Rozhodně si nežil tak špatně, jak později zlidovělo a tuberkulózu chytil od své vlastní ženy,“ řekl autor. Svým vyprávěním tak vyvrátil mýtus o strastiplném životu Borovského ve vyhnanství. Naopak se scházel s významnou smetánkou, bydlel v noblesním hotelu Slon a na tehdejší poměry byl navíc i bohatý.

Karel Hvížďala však vzpomínal ve svém vyprávění dál. Po letech se na místo exilu vrátil a téměř by ho nepoznal.

Poté besedu stočil na média a rady, jak se vyznat v záplavě informací, které se na nás denně valí a jak poznat, kterým nejvíc věřit. „Jak se v tom orientovat? Na to se ptám každé ráno i sám sebe,“ pověděl. Přesto svým názorem zakotvil u veřejnoprávního zpravodajství. To je zatím ještě nejlepší. Nicméně situaci v médiích podložil i historickými aspekty. Toto téma posluchače velmi zajímalo. Horlivě diskutovali a pokládali autorovi otázky i co se týká aktuální politické situace.

Na závěr pak Hvížďala přečetl na ukázku jeden ze svých fejetonů, který stylově bruslil od dědečka, ptáků, médií, politiků zpět k ptákům a dědečkovi.