Neobvyklý dárek, byť s menším zpožděním, ke 40. narozeninám dostal Karel Houdek, obyvatel mlýna u Ždánova. Vlastní nyní protiletadlový dvojkanon PLDvK vzor 53/59, zvaný Ještěrka.

„Manželka se mne ptala, co mi má nadělit. Toužil jsem po motorce-veteránovi. Měla to být Jawa rikša – upředu motorka a vzadu sedátko pro dva s korbičkou. Ta se mi moc líbila, ale když jsme zjistili, jak je to s materiálem na opravy, zavrhli jsme to. Líbil se mi i motocykl Dněpr, což je obdoba BMW, jenž používali za II. světové války nacisti. Byla to motorka s kolíbkou. Potom když jsem zjistil, kolik by stál funkční Dněpr – neoriginál, bylo to prakticky stejně jako samohybný dvojkanon, který nyní vlastním. Manželce se líbil, protože je to pěkné vozidlo pro naše děti. Má vpředu čtyři místa," říká k neobvyklému dárku Houdek.

Dobré uspávadlo

Houdkovi mají dva kluky předškolního věku a zjistili, že jízda dvojkanonem má zajímavé účinky.

„Je to pro ně perfektní na spaní. Sotva dám tomu menšímu přilbičku a vyjedeme, na dvou stech metrech klimbá a pak už spí. Takže je to takový dražší kočárek, ale funguje to krásně," směje se Houdek a dodává, že pokud synek nechtěl spát, udělali okružní jízdu a dítě se krásně vyspalo.

Jak získal poznávací značky

Bylo těžké získat na vojenského veterána technické svědčení, aby se s ním dalo jezdit po silnici? „Nebylo. Volal jsem do Military Car Clubu Plzeň a velice ochotní lidé to přijeli k nám nafotit. Pak jsme byli v servisu, aby se zjistilo, jestli všechny systémy fungují tak, jak mají. Nechtěl bych tohle devítitunové vozidlo řídit, pokud by nebrzdilo. Štěstí také bylo, že mašina měla najeto pouhých 150 km, byla to takzvaná ´uloženka´. Pán z military clubu byl nadšený, v jakém stavu je," říká majitel.

Odkud vlastně ´dárek´ přivezl?

„Byli jsme za Prahou, kde sídlí firma obchodující se zbraněmi, tak jsme ho koupili. byl v dobrém stavu, takže jsme na něm dělali jen kosmetické úpravy. Aktivní vojáci, když neměli co dělat, dostali štětec s barvou a na Ještěrce jí bylo několik vrstev, takže to vypadalo, jako když má lupenku. To byla jediná ´závada´," odpověděl Houdek s tím, že pro něj právě není jednoduché nastupovat

„Mám téměř dva metry a zjistil jsem, že je to tak akorát. Být o pět centimetrů delší, nevím, co bych dělal. Už se mi stalo, že silnější kamarády jsme museli vytahovat, protože tam zajeli jako špunt do flašky," vypráví coby řidič.

Řízení je odlišné

Menší úskalí měl při prvních jízdách.

„Nemáte tam plyn klasicky na pravé straně, nýbrž uprostřed, takže když ze zvyku chcete šlápnout na plyn – brzdíte, když chcete zabrzdit, přidáváte plyn. Je to o zvyk, kdo do toho přijde, nemá problém. Já to musel zvládnout za pět minut," podotýká.

S veteránem totiž musel poprvé jet, když ho kupoval.

„Vezli mi ho na náklaďáku trhanovští lesáci. Když jsem najížděl, na každé straně jsem měl tak 5 cm. Ve ´véesce´ jsem neseděl od vojny, tedy 20 let, tady to bylo ztížené tím, že je tam opravdu malé okýnko. Hodinu jsme najížděli, dalo to velkou práci. Musím poděkovat řidiči náklaďáku, jakou měl trpělivost, bylo to totiž do kopečka a i do zátočiny. Naopak při sjíždění z náklaďáku a rovně, to bylo dole za pět minut," líčí Houdek.

Dost ´pije´, ale také chrání

Jeho ´dárek´ není právě lehké ´živit´.

„Venku, na silnici, je uvedená spotřeba 30 litrů nafty na 100 km. Nalil jsem tam 20 litrů a jezdil hodně dlouho. Když jsem pak poprvé tankoval, byla ze mě čerpadlářka pěkně vyděšená, navíc jsem jí řekl, že jedeme na Čerchov. Sousedi z Bavorska, které jsme potkávali, se také divili, když ještě vykukovali kamarádi různě vojensky vybavení," říká k jedné z prvních jízd Houdek.

Dodává, že co vlastní auto s kanony, nezaznamenal jako v minulosti přítomnost ´sběračů kovů´ u svého domu: „Jeden zajel do dvora, rychle zařadil a byl fuč. Kdo má špatné svědomí, vidí ho a jede pryč." Svého veterána představí lidem i dnes 7. září, kdy se koná v areálu Červeného mlýna Mlejnfest.

Samohybný dvojkanon PLDvK 53/59
Do výzbroje jednotek protivzdušné ochrany byl PLDvK zařazen v roce 1959 a byl označen jako vz.53/59. Dvojkanon je umístěn na pancéřovaném podvozku (6×6) automobilu Praga V3S, konstrukčně vychází z taženého protiletadlového dvojkanonu vz.53. Lafeta s kanony je konstruovaná jako snímatelná, což umožňuje použití tohoto systému i v stacionárním provedení. Kanony mají odměr celých 360° a náměr je v rozsahu od –2 do +85°. Na pozemní cíle může účinně působit do vzdálenosti 2000 m. Uživatelem byla kromě Československa také Libye a Jugoslávie. Zdroj: army-land.cz

(Pozn. red.: Kanony jsou podobně jako jiné historické zbraně v držení soukromých osob nefunkční)

K narozeninám dostal protiletadlový samohybný dvojkanon.