V roce 1998 obnovovala EXOD po návratu na gymnázium z křesla starostky Domažlic Jaroslava Wollerová. Nyní jsou již několik let hlavními organizátorkami a vedoucími profesorky Marie Johánková a Libuše Matějková. Nejen že se EXODu věnují v červenci o své dovolené, ale velmi náročná je už předcházející půlroční příprava nad rámec jejich pracovních povinností. Jejich zápal a nadšení pro věc se ale pak pozitivně odráží na kvalitě akce, k čemuž přispívá také tolerance a pomoc ze strany jejich rodin.

„Letitá spokojenost ´exoďáků´ se odráží v obrovském zájmu o náš region. Mnozí si dokonce rezervují ´místenku´ raději již rok předem,“ říká Marie Johánková.

A z čeho pramení toto nadšení pro Chodsko? „Určitě z přitažlivosti památek, přírody, folklóru, dobrosrdečnosti obyvatel a hlavně z programu akce,“ doplňuje ji kolegyně Libuše Matějková.
Od 7. do 15. července obě organizátorky neznaly oddech. Od brzkého rána do pozdního večera se plně věnovaly svým svěřencům. Program, který pro ně připravily, byl velmi pestrý, nabitý nejrůznějšími akcemi.

Zajímalo nás, jak na něj účastníci reagovali.
„Již samotné uvítání hostům vyrazilo dech. Naši mladí dudáci je hraním a písněmi naladili na pobyt na Chodsku a ochutnávka tradičních koláčů od paní Navrátilové přinesla už první den slova chvály,“ říkají profesorky.

V dalších dnech čekala učitele podrobná prohlídka Domažlic, cesta do Kozinova statku v Újezdě, na Hrádek, na draženovskou Dobrou vodu. Zamířili i do Poběžovic na židovský hřbitov a zámek, do Horšovského Týna, do kostelů v Horšově a Čečovicích, do Kolovče k Wolfům na keramiku.

„Samozřejmě nesmělo chybět Baarovo Klenčí s prohlídkou jeho domu a tamního hřbitova. Cesta na Pec návštěvníkům ukázala krásu místní kapličky, zajímavost dřevařského muzea a vzpomínku na Jaroslava Špillara či Jana Františka Hrušku,“ líčí Johánková.

Zájmu neuniklo ani Kdyňsko s Muzeem příhraničí a synagogou. Účastníci navštívili Rýzmberk a kostelík sv. Václava na Brůdku. Nadchla je ale i cesta na hrad Velhartice, do německého Furthu, kde mohli vidět známého draka, či do falckého městečka Amberg.

Z turistických tras prý byla nejzajímavější cesta z německého Gibachtu přes Tři znaky na nejvyšší vrchol Českého lesa Čerchov.

„Velké poděkování patří Janu Bendovi, řediteli Domažlických městských lesů, který se výpravě stal obětavým průvodcem. Svůj půvab měla i zpáteční cesta po Hanově stezce přes Českou studánku do České Kubice. V předposlední den pobytu nás očekával Jindřich Šimon Baar na Výhledech a poslal nás dál svojí stezkou přes celou Haltravu. Unavené nohy si nakonec odpočinuly v Postřekově „U Hadamů“ a na hyjtě u Heleny Tomáškové, která „exo〜ďáky“ každoročně přijímá v kroji, předvádí paličkování a povídá o své vesnici,“ vyprávěli účastníci.

S obrovským nadšením byly uvítány doplňkové akce, které dokreslovaly ráz našeho kraje. Bylo to úterní večerní vyprávění o chodských tradicích a zvycích, kdy Marie Johánková a její dcery nejen vyprávěly o krojích, keramice, nářečí a chodském jídle, ale přišly též oblečené v krojích, zazpívaly řadu chodských písní a naučily hosty tančit chodské kolečko.

Velkým překvapením pak byla exkurze do pekárny dolnochodských koláčů v Bořicích, kde je uvítala Marie Vondrovicová. Čtvrteční večer byl vyplněn hrou, písněmi a ´poudačkami´ Konrádyho dudácké muziky.

S velkým ohlasem se setkalo i promítání filmů Jana Nováka z Domažlic, který zachytil dovednosti chodských řemeslníků, muzikantů a zdejší tradice.
Celý týden se všichni účastníci těšili na předem ohlášený nedělní koncert sboru Canzonetta v atriu Chodského hradu, který si jako hosta pozval houslistu Eduarda Bayera.

„Velký dík patří řediteli Muzea Chodska Josefu Nejdlovi a ostatním pracovníkům Chodského hradu, že nám po koncertu umožnili vstup do muzejních prostor a také na hradní věž, ze které byla pěkná vyhlídka na noční město. Skvělou atrakcí byl též výstup domažlického ponocného Romana Holuba,“ připomínají vedoucí EXODu.

Stejně jako v uplynulých letech zakončili učitelé pobyt na Chodsku znalostním testem, na jehož konci byli jednotlivci s nejlepšími vědomostmi odměněni cenami.

„Tak, jak přijížděli na EXOD plni očekávání, odjížděli od nás plni dojmů, zážitků i vědomostí a loučili se s přáním znovu se k nám vrátit. Byli spokojeni s ubytováním v Domově mládeže obchodní akademie a moc jim chutnalo jídlo, které po celou dobu hostům vařily kuchařky domažlického gymnázia,“ dodávají organizátorky akce.

EXOD se stal příležitostí k setkávání lidí z mnoha regionů republiky, místem výměny profesních poznatků a vyprávění o domovech účastníků, kteří si tak vzájemně rozšiřují obzory a zároveň nacházejí řadu nových přátel.