Kromě péče o své pacienty se musí starat i o organizační chod ordinace.
„Jsme soukromníci jako všichni ostatní a všechno si musíme zaplatit," připomíná a dále dává nahlédnout do hospodaření své ordinace.

„Platba praktickému lékaři od pojišťoven se skládá z větší části z tzv. kapitace, což je základní průměrná platba za pacienta 47 Kč na měsíc. Za klienty ve středním věku se platí méně, v dětství a ve starším věku více. Dále jsou zdrojem příjmu ordinace vyjmenované výkony, včetně preventivních prohlídek, které se platí zvlášť. Za nezdravotní výkony – administrativa, prohlídky pro zaměstnavatele a tak podobně se vybírá přímo od pacientů," vysvětluje domažlická lékařka.

„Příjem praktika od pojišťoven činí zhruba 200 tisíc korun. Z nich se musí zaplatit mj. měsíční plat sestry, různé platby na úřady, pojištění, podnájem nebotopení – to vyjde na zhruba 70 až 80 tisíc korun. Mezitím se platí faktury za léky – všechny se musí koupit, obvazový materiál, recepty, žádanky, injekce, jehly, dále papíry – recepty, formuláře na žádanky a jiné papíry, i do tiskáren – těch je velká potřeba, protože jen píšeme, píšeme a píšeme…," vyjmenovává paní doktorka nákladové položky.

„Samozřejmě investuji do vybavení ordinace, počítače, programů, údržby počítačů, inkoust do tiskáren. Platíme také odvoz a likvidaci nebezpečného materiálu, praní prádla i za další služby."

Radmila Růžičková-Pflugová drží krok s technologickým vývojem. „Věda jde dál, obměňuji proto přístrojové vybavení. Máme v ordinaci přístroje na CRP, FOB-vyšetření stolice, EKG, na quicka (při ředění krve), na vyšetření moči, holter na tlak krve. To vše se taky musí nechat pravidelně kalibrovat, a to stojí též docela dost peněz," shrnuje lékařka.

„Většinou jsem s platbou pojišťoven spokojená, ale někteří praktici si myslí, že by se pacient měl na všem spolupodílet, že pojišťovny toho platí moc. Já tento názor nesdílím," uvedla doktorka Pflugová-Růžičková.

„Kapitace se 8 let nezvyšovala, proto od začátku roku 2017 budou kapitace nově navýšeny, zhruba o korunu. Mně platby výše popsané pro provoz ordinace stačí.
Čas od času se stane, že Státní ústav pro kontrolu léčiv stanoví některé léky, které musí pacienti platit, což bylo třeba u léků na osteoporózu, ale časem se zase našly preparáty, které hradí pojišťovna, takže je mohu svým pacientům předepsat."

Každý praktický lékař musí mít vyvěšený ceník za prováděné výkony nehrazené pojišťovnami „Může se lišit u každého lékaře, ceny nejsou bohužel nastaveny celostátně."

Celospolečenskou diskuzí prochází téma generační výměny praktických lékařů. Poukazuje se na nedostatek lékařů v některých oblastech.
„Já osobně chci pracovat ještě tři roky a svoji nástupkyni už mám vybranou. Generační výměna probíhá, nastupují mladší nemocniční lékaři, proto zde na obvodech zatím nejsou vidět problémy, ty se spíše přenesou do personální obsazení nemocnice," odhaduje domažlická lékařka.