Dvě hodiny poutavého vyprávění doplněné promítáním fotografií pořízených na cestě po Aljašce a Yukonu stály za to.

Josef Steinbach se k cestě na Aljašku, kde i se svou manželkou strávil 13 dní, dostal vlastně náhodou.

„Domluvili jsme se s partou kolegů, že si uděláme výlet na Aljašku a Yukon, koupili jsme si zájezd a vyrazili jsme,“ říká Steinbach s tím, že původně ho Aljaška ani moc nelákala, protože měl strach, že tam bude zima, ale pak byl velice mile překvapen a svého rozhodnutí nelitoval.

Aby viděli co nejvíce, pronajali si obytné auto a vyrazili objevovat krásy této země.


„Nejkrásnější na Aljašce je příroda a její barvy, ty vás naprosto uchvátí. Aljaška je největší americký stát, asi dvacetkrát větší než naše republika, ale obyvatel zde žije jako v Brně a Bratislavě dohromady. Národní květinou je pomněnka a státní vlajku navrhl dvanáctiletý kluk,“ vypráví Steinbach.

Silnic zde není mnoho, a proto část svého putování strávili na trajektu, ale i na raftech. Navštívili zlatokopecká města, obdivovali divoké řeky, jezera, hory, ledovce, faunu i flóru.

„Hory jsou další neskutečnou krásou Aljašky. Každá hornina má jinou barvu. Zdejší flóra nabízí nádherné barvy květů, plodů, travin. Velice jsme obdivovali zeleninu, která zde dorůstá do obrovských rozměrů, neboť jsou zde dny, kdy je dvaadvacet hodin světlo,“ pokračuje ve svém vyprávění Steinbach.
Dalším zážitkem cestovatele bylo setkání se zvířaty.


„Žije zde obrovské množství ptactva. Viděli jsme losy, tuleně, lvouny, velryby a také vlky, soby a samozřejmě medvědy. Všude jsou návody, jak se vyhnout přímému setkání s medvědem. Chodit ve skupinách, dělat hluk, k čemuž zde prodávají hůlky se zvonečky, a sledovat medvědí trus. Když jsme se zeptali, jak poznáme, že se jedná o medvědí trus, tak nám odpověděli, že je to ten, v němž jsou zvonečky,“ směje se Steinbach.

Ačkoliv Josef Steinbach procestoval Nový Zéland, Mexiko, dvakrát navštívil USA, kde s bývalým spolužákem jezdil po západních státech, nejvíce miluje Itálii.
„Kdybych si někdy musel vybrat kromě Čech zemi, kde bych chtěl žít, byla by to právě Itálie. Naopak vůbec mě, mimo Namibie, neláká Afrika,“ dodává.

Snad se můžeme těšit na další zajímavé vyprávění Josefa Steinbacha. Koncem roku 2012 se opět s partou kamarádů chystá podniknou cestu na Hawai.