Jeho ´sportovním náčiním´ je však vlastnoručně vyrobený prak, s nímž se v červenci zúčastnil v Březové na Sokolovsku Evropského poháru ve střelbě z praku. Zajímalo nás, jak se vůbec lze dostat na takové mistrovství.
„Na internetu jsem si přečetl, že pořádají v Březové Vánoční prakiádu, tak jsme se tam jeli s bráchou podívat. Pak už jsem do toho šel, samozřejmě jsem začal víc trénovat," vysvětluje prakostřelec.
Prakem střílí od dětství.
„První prak jsem měl v době, kdy jsem chodil do školy. Střílel jsem s ním, jako to kluci za našich mladých let dělali. Občas se při tom vysypalo nějaké okno u sousedů, ale protože táta byl myslivec, měl pro moji střelbu pochopení," vypráví Hrubý.
Zúčastnil se řady prakiád, v regionu pravidelně jezdí na meclovskou a mnichovskou prakiádu.
„Na ´Evropě´ jsem byl úplně poprvé. Hlavně jsem chtěl vidět, jak střílí jinde a jaké mají praky. Nakonec jsem zjistil, že používají praky, které mne neoslnily. Řekl bych, že čeští mistři mají lepší, jejich praky se mi líbily nejvíce. I když i s těmi praky, které se mi nelíbily, se trefovali," říká.
Předtím než získal svoji ´zbraň´, musel rok čekat, až mu prak vyroste.
„Vidlice je z jasanu. Vybere se vhodný výhon a zaštípne se, aby pustil dva stejné. Po roce už se může uříznout a vyrobit prak. Je dobré, když si ho každý vyrobí sám, aby mu ´pasoval´ do ruky," vysvětluje Hrubý.
Jeho vlastnoručně vyrobený prak prý vzbudil v Březové zájem.
„Když mne s ním viděli, říkali, že s takovým už přestali střílet dávno. Ale mne můj prak nezklamal, fungovalo to. Mezi Čechy jsem skončil v Březové třetí, v rámci Evropy pak dvanáctý," směje se Hrubý.
Měl totiž na evropském poháru nástřel 205, na nejlepšího Čecha mu chyběly pouhé 3 body, na stříbrného dva. Vítěz klání z Itálie byl o 19 bodů lepší. Přitom pole závodníků bylo více než stočlenné! „Vítěz měl dvakrát 98 ze 100 možných a pak 28 z 30, to je neskutečné!" podotýká.
V Březové nestříleli jen muži, s praky to prý umějí i ženy. Nejlepší z nich, Španělka, měla nástřel 198 a skončila v celkovém pořadí 28.
Co říká svému úspěchu v Březové? „Když vyhlašovali výsledky, byl jsem překvapený, neboť jsem vůbec netušil, že se mohu prostřílet bez speciálních tréninků a zázemí, které běžně mají evropské špičky, tak vysoko. Rozhodně jsem neměl tak velké ambice," prozrazuje a dodává, že každá taková soutěž je hodně o štěstí.
Střelci Evropy přitom střílejí z praku různými typy ´kuliček´.
„V řadě zemí je ´olovo´ zakázané, proto se v Belgii střílí duhovými skleněnkami, jinde železem. U nás zatím střílíme olovem. Mně osobně se ale nejlépe střílí s kuličkami z ložisek ´ráže´ 12,7," prozrazuje.
Pomýšlí na další účast na evropském poháru? „Těžko říct. Člověk by potřeboval nějaké zázemí. Například Březovským půjčí k přepravě na závody starosta auto a kartu, takže mají dopravu zdarma. Mohou klidně jet na pohár do Belgie nebo do Španělska, protože v jeho pořádání se země střídají. Na druhé straně mají tým, možná kdyby nás z Domažlicka nebo kraje bylo víc, doprava na soutěže by byla snazší," přemítá.
Samozřejmě nás zajímalo, co si v Březové vystřílel.
„Ani se raději neptejte! Cenu, co jsem dostal, jsem domů nepřivezl. Po vyhodnocení jsme šli vše zapít a cena se mi ztratila," říká smutně Hrubý. Na památku na evropské klání mu však zůstalo alespoň modré tričko s žlutě svítícím potiskem – názvem klání, obrázkem praku, nezbytným CZ a ´evropskými hvězdami.