Toto poznání učinil během svého čtrnáctidenního putování po Jemenu domažlický cestovatel Ladislav Lešický.

„Jeden místní obyvatel mi popsal své překvapení, když viděl ze svého pohledu až obscénní zbožštění psů při své cestě po Evropě,“ vyprávěl Lešický.
Do Jemenu se podle svých slov dostal ´v hodině dvanácté´.

„Již několik let jsem měl návštěvu této země v plánu. Vzhledem k aktuální situaci na Blízkém východě předpokládám, že to byla jedna z posledních možností tam vyrazit. Situace na místě je opravdu vážná,“ konstatoval cestovatel.

V Jemenu žije 22 milionů lidí. Sjednocen je posledních dvacet let. I tak je patrné rozdělení země na jednotlivé oblasti. Severozápad ovládají tamní kmeny, na severu operují přívrženci teroristické organizace Al–Káida a na východě, který byl s jižní částí do roku 1990 nezávislou republikou, mají zase hlavní slovo kmenoví vůdci.

Při cestování Jemenem musela výprava některá území přeletět letadlem, protože cestovat po zemi si leckdy netroufnou ani domorodci.
„Sjednocujícím prvkem země je postava tamního prezidenta. Obyvatelé se bojí, že po jeho případném pádu, ke kterému díky událostem v sousedních státech Libye či Egypt může brzo dojít, by se jejich stát rozpadl,“ popsal získané dojmy Lešický.

Tamní obyvatele zažil jako hrdé a pohostinné. Rád pozoroval tamní zvyky a obrázky z běžného života. „Jemenci jsou po staletí národ bojovníků. Dýky dědí z otce na syna. Na ulicích i doma se povalují samopaly, které muži neberou jako zbraň, ale jako svoji ozdobu. Každý tam ví, kolik na černém trhu stojí kulomet a kde se dá sehnat,“ vypozoroval domažlický cestovatel.

Další zajímavostí je, že v pravlasti kávy, kterou Jemen je, není tento nápoj moc populární. Místní pijí jen rozemleté kávové slupky s kardamonem.
„Národním zvykem je však žvýkání rostliny khat, která má povzbuzující účinky,“ dodal s úsměvem Lešický.

Ještě před třemi lety místní podnikatelé počítali s rychle rostoucím počtem turistů ve své zemi. Kvůli současné výbušné situaci v celém regionu vzaly odhady o dvoumilionovém zástupu turistů v roce 2015 za své.

„Bylo to hodně znát. Bydleli jsme i ve čtyřhvězdičkovém hotelu s třemi sty pokoji, ale obsazeno jich bylo jen pět,“ vyprávěl Lešický.
Silné zážitky si odvezl také z ostrova Sokotra, který je ještě nedotčen výdobytky civilizace. Zato je rájem pro kávovníky, mirhovníky, kadidlovníky, lahvové i dračí stromy.