Cestovatel Jaroslav Tippl pracuje jako pastorační asistent na faře v Domažlicích. V letošním roce mu bude čtyřicet let. Nedávno přiblížil návštěvníkům Muzea příhraničí ve Kdyni při cestopisné přednášce krásy Nového Zélandu. Své zážitky a dobrodružství, které v zemi v jihozápadní části Tichého oceánu prožil, nám přiblížil v následujícím rozhovoru.

Kdy a za jakých podmínek jste vycestoval na Nový Zéland?
Na Nový Zéland jsem se dostal již před devíti roky. Jel jsem na jižní polokouli na půlroční studijní pobyt do Austrálie. Vzhledem k zeměpisné poloze Nového Zélandu a mimořádné možnosti být tak blízko jsem neváhal a navštívil ho. Na Nový Zéland nepotřebujete vízum předem. Dostanete ho přímo na letišti, pokud projdete kontrolou, která je přísná. Stát si hlídá, abyste nedovezli cokoli, co může ohrozit místní faunu či floru. Například vám vystříkají stan, abyste nedovezli komáry.

Proč právě Nový Zéland?
Byl jsem blízko a NZ jsem znal již z filmu Pán prstenů a od dalších cestovatelů. Hodnotili ho tehdy jako místo s velmi krásnou přírodou.

Proč jste se rozhodl projet ho zrovna stopem, nebylo to nepohodlné?
Původně za mnou ještě měl přiletět brácha, ale nevyšlo to. Zvažoval jsem tedy své možnosti a rozhodl jsem se procestovat Nový Zéland stopem. V záloze byl ještě autobus pro turisty, ale cenově to vypadalo úplně jinak. Jezdit stopem není možná o tolik nepohodlnější než jezdit autobusem, rozhodně to chce být pohotový v reakcích na počasí, čas a místo. Stopem jste lidem blíž a můžete získat mnoho informací, které vám přiblíží nejen zem, krásná místa, ale třeba i politiku a historii.

Jaká je to země a jaké skýtá možnosti?
Nový Zéland je země nevídaných možností pro turisty. Můžete se koupat v oceánu a současně pozorovat přes palmy zasněžené vrcholky, kde se dá lyžovat. Můžete se vydat na rybaření, za delfíny či velrybami nebo jen tak na kajaku sjet nějakou řeku. Skočit si bungee jumping nebo přejít nějaký náročný trek třeba kolem sopek. Příroda je tam opravdu pestrá.

Co všechno jste na Novém Zélandu viděl a procestoval?
Na severním ostrově jsem začal v Aucklandu, největším městě NZ, pak jsem se vydal na sever a zaplaval si s delfíny, potom jsem se dostal do míst, kde se nachází mnoho gejzírů, jezírek bublajícího horkého bahna, termálních pramenů a jezer. Je to místo kolem Rotorury. Dále to byl Tongariro crossing, procházíte kolem sopek – to byl pro mne opravdu velký zážitek. Pak sestupujete k smaragdovým jezerům a pomalu na druhou stranu, kde čekají autobusy na odvoz. Poté jsem pokračoval přes hlavní město Welington na jižní ostrov. Z jižního ostrova doporučuji Milford sound – nádherný fjord, Quenstown – místo, kde si můžete zkusit skočit třeba bungee jumping. Majestátné jsou i Jižní Alpy s vrcholkem Mt. Cook a Mt. Tasman.

Jací tam žijí lidé, co jejich kultura, zvyky a náboženství?
Lidé byli příjemní a přátelští. Můžeme je rozdělit na dvě skupiny, Maori a Kiwi. Maorové jsou domorodí obyvatelé, Kiwiové jsou usedlíci kolonialisté. Nejnápadnější znamení jak poznat Maori bylo tetování. Byla to ve své podstatě viditelná adresa nebo příslušnost ke kmeni. Takových lidí však již moc nepotkáte, a proto budou pro vás cenným fotografickým úlovkem. V náboženství převládá křesťanství.

Potkal vás nějaký nepříjemný zážitek?
Hned první noc pod širákem. Můj bivak byl pod stromem poblíž buše. I zvířata jsou zvědavá, a tak si jedno přišlo na návštěvu. Mít metr nad obličejem zvíře, o kterém nevíte, co je zač, není příjemné. Ještě pro jistotu zaječelo a tím o sobě dalo jasně vědět. Tu noc jsem přežil, byl to possum. Ještě jednou mě zamrazilo, když mi při odletu oznámili, že nemám tranzitní víza přes Austrálii a že mě nepustí. Začal závod s časem. Místo do Sydney jsem letěl zpět do Aucklendu, kde jsem měl pět hodin na zařízení víza. Sice se zpožděním, ale odletěl jsem.

Na co naopak nejraději vzpomínáte?
Jednoznačně na krásnou přírodu. Hory, sopky, moře, jezera, ale také milá zvířátka a vstřícnost lidí.

Kde všude už jste byl a kam se nyní chystáte?
Navštívil jsem dvakrát Austrálii, pak už jsem zůstal věrný Evropě. Takže Anglie, Irsko, Francie, Itálie, Polsko, Litva, Slovensko a další. Letos se chystáme na Slovensko.

Co jste si vzal s sebou na Nový Zéland?
V Austrálii jsem už měl omezený počet věcí, o to to bylo jednodušší. Půjčil jsem si knížky o NZ, nakoupil mapy a vkreslil místa, která se mi líbila. Pak jsem si udělal etapy. Vyhodnocoval jsem přímo na místě, co si ještě mohu dovolit vidět a kam uhnout. Dále jsem sbalil dobré boty a oblečení, sluneční brýle a opalovací krém – nutnost stejně jako přikrývka hlavy. Pak spacák, pončo (pláštěnku), univerzální nůž, pár nutných léků, doklady, slovník, letenku a peníze.

V čem se život na NZ liší od života v Čechách? Mohli bychom si vzít příklad?
Jeden rozdíl je v rozloze a hustotě osídlení. Na jižním ostrově jsou místa, kde budete přejíždět stovky kilometrů a moc usedlíků nepotkáte. Proto je nutné mít třeba natankovanou plnou nádrž. Jsou místa, kde není signál pro mobily ani pro rádio. Tam je třeba myslet úplně jinak. Stejně jako NZ i naše republika má co nabídnout turistům, jen ve způsobu přístupu mi přišli lidé ze Zélandu celkově vstřícnější.