Tažní ptáci se vrací ze zimovišť, více práce přibývá zahrádkářům i pracovníkům technických služeb.

V těchto dnech je potřeba udělat na zahrádkách velký úklid.
„Je nutné podívat se do korun stromů, kde jsou infikované plody, které na sobě mají houbovité choroby. Když je teplo a vlhko, jako tomu je nyní, rozšiřují se po celých zahradách. Je dobré srazit je tyčkou a hlavně se musí sebrat a vyhodit,“ říká kdyňský zahrádkář Karel Iha.

Péči potřebuje i trávník. „Z trávníku je třeba vyhrabat mech a je čas i na přihnojení. Pokud nemá zahrádkář co dělat, může se pustit do prořezávání stromů zakrslého vzrůstu. S prořezáváním bujně rostoucích stromů bych radil počkat do konce dubna,“ radí Iha s tím, že nejvyšší čas je ale na prořezání rybízů, angreštů a révy vinné.

Na velký jarní úklid čekají i skleníky.
„Je v něm třeba připravit půdu pro jarní výsadbu. Dobré je přerytou půdu posypat dusičnatým vápnem, což je dezinfekce a současně i výživa. Záhon je potřeba řádně prolít a pokud možno na 14 dní přikrýt igelitovou plachtou, aby plyny, které z vápna unikají zůstaly v zemi, protože pomáhají likvidovat různé plísně, choroby a škůdce,“ dodal Iha.

Příchod jara již zvěstuje i návrat ptáků z teplých krajin.
„Ti, co by zde v této době měli být, se již vrátili – špaček, skřivan polní, čejka chocholatá a další,“ říká holýšovský ornitolog Libor Schröpfer s tím, že silné mrazy, které přírodu potrápily kolem poloviny února, návrat ptáků trochu oddálily, nejde však o nic, co by v životě opeřenců zanechalo nějaké následky.
„Hlavní je, že už sýkory, pěnkavy a další ptáci zpívají. Takže i člověk, který ptáky nijak zvlášť nesleduje, pozná, že se blíží jaro a nikdo už ho nezastavíme,“ dodal.

Předjaří je typický čas pro prořezávání větví v korunách stromů.
„Tyto práce provádíme podle klimatických podmínek i v zimním období. Samozřejmě se nedají dělat v silných mrazech,“ vysvětlil Jan Bezděk, vedoucí střediska veřejné zeleně Domažlických technických služeb.

Období vegetačního klidu, v kterém se provádí prořezávky větví i kácení stromů, trvá do konce března.
„Pak se tyto činnosti nedělají i z důvodu, že zvuk motorových pil ruší hnízdící ptáky,“ vysvětlil Bezděk.

Samozřejmostí je, že nebezpečné stromy se mohou v případě potřeby porážet i v dalších měsících. Vzniklý biologický odpad (větve a kmeny) se štěpkují. „Drtí je drtička. Část vzniklé hmoty si odváží zpracovatelská firma na spálení do teplárny, část se používá pro mulčování a zahradnické práce,“ popsal vedoucí střediska.