ítomných samozřejmě nechyběl Hynek Faschingbauer, jeho otec Pavel Faschingbauer, bývalý přednosta okresního úřadu, Stanislav Antoš, Miroslav Svatoš, bývalý ministr práce a sociálních věcí Stanislav Volák a za Kdyni se schůzky zúčastnil Jan Löffelmann.
Vzpomínalo se na listopadové události 1989 a každý z přítomných měl co říci i k současnému dění v republice.

Jako první si vzal slovo Hynek Faschingbauer, který svolal na 22. listopadu 1989 na domažlické náměstí první demonstraci a jako jediný ke shromáždění promluvil.
„Už před 17. listopadem jsem se účastnil demonstrací proti režimu. V pondělí 20. listopadu jsem v nemocnici oslovil své kolegy chirurgy a začali jsme sepisovat petici proti zásahu v Praze," vzpomínal Faschingbauer.

Jeho otec Pavel k tomu dodal. „Já jsem tehdy neměl tušení, co Hynek podniká. Když jsem přišel na náměstí, říkal jsem si, kdo to tam asi stojí. Až jsem přišel blíž, zjistil jsem, že je to můj syn. V tu chvíli se moje radost z toho počínání změnilo na obavu. Reagoval jsem jako táta a nebylo divu. V každém okně na náměstí byl esenbák. Když to skončilo, řekl jsem, že musíme rychle domů a trochu tam uklidit, aby se nám, až pro nás přijdou, nevysmáli, že na náměstí vedeme vzletné řeči a doma máme chaos. V tu dobu jsme byli pouze mužská domácnost," pronesl P. Faschingbauer a za svou upřímnost byl odměněn velkým potleskem.

Slovo si vzal i kdyňský starosta Jan Löffelmann, který mimo jiné zavzpomínal na akci Lidových milicí.
„Do Prahy, zkrotit demonstranty, vyrazili i milicionáři ze Kdyně. Vypravili si tehdy autobus, ale zjistili, že nemají obušky. Tak si vyfasovali hadice a v autobuse si je řezali, aby tam měli do lidí čím mlátit," řekl a dodal, že je velmi smutné, že jsme dopustili, že ti, kteří za totality zastávali vysoké funkce, nám nyní vládnou zas.

Na různá témata se pak debatovalo a vzpomínalo až do pozdních hodin.