„Moje babička se dožila tuším 95 nebo 96 let, moje matka zemřela v šestaosmdesáti,“ zavzpomínal před časem na dlouhověkost ve své rodině.

Spolu s dalšími místními zahrádkáři stál u zrodu horšovskotýnské moštárny.

„Myšlenka na její vznik přišla na členské schůzi v roce 1975. Mnozí tehdy odpracovali spoustu brigádnických hodin a 14. září 1977 jsme moštárnu v osm hodin ráno prvně spustili,“ zavzpomínal předseda horšovskotýnského spolku Alexandr Kubáček.

„Tehdy se shánělo vybavení, jak se dalo. V ruksaku na zádech jsem vlakem z Moravy z vesničky Ševrov přivezl drtič, nedělalo mi to žádný problém. Pak jsme ho tady uvedli do provozu,“ zmínil pan Kuthan, který kromě zahrádkaření je také vášnivým turistou. Podobně se tehdy získávaly i další stroje. Ze stejné obce mají Horšovskotýnští i lis, ten ale už přivezli v autě a na místě smontovali.

Jaroslav Kuthan byl výčepním v moštárně po celých 40 let od jejího založení. Je to zodpovědná funkce; výčepní je ten člověk, který při procesu moštování stojí na jeho samém konci a stáčí vytlačenou šťávu z dovezeného ovoce do nádob od zákazníků.

„Některý rok jsme zmoštovali i dvě tuny jablek za den. Někdy jsme tu byli od rána až do sedmi do večera, to už byla zima a byl i hlad,“ vzpomínal Jaroslav Kuthan.

Celoživotní zálibou pana Kuthana byla zahrádka. Běžně pěstoval brambory, saláty, kedlubny, maliny, ostružiny nebo rajčata. I po devadesátce ho místní vídávali, jak k moštárně nebo na další místa vyjíždí na svém kole. Dlouhá léta také organizoval setkávání místních seniorů.