Vysazení lip zaznamenal před stoletím i hlohovský kronikář:

„Na podnět Josefa Posledního, č. p. 43, toho času jednatele sboru hasičského, osázeny v roce 1915 u hasičského skladiště čtyři lípy a nazvány „Husovy lípy" na památku pětisetletého výročí upálení mistra Jana Husa. Lípy sázeli: Martin Brichcín, t. č. velitel sboru, Jan Konáš, t. č. náměstek velitele, Jiří Nový č. p. 32, Adam Jiřík č. p. 4, Petr Weber, řídící učitel, Jiří Kohout č. p. 14 a Josef Krt č. p. 82."

ARCHIVNÍ SNÍMEK parčíku z hlohovské kroniky.

Hlohovská kronika se zmiňuje ještě o dvou další lípách u pomníku – Masarykově lípě a lípě Svobody:

„Brzy po světové válce pomýšlelo se postaviti na památku padlým spoluobčanům vkusný pomník, který by hlásal budoucím věkům a potomkům lásku a vděčnost těch, kteří se dočkali státní a národní samostatnosti. Vyhlédnuto místo blíže skladiště hasičského náčiní.
Dne 30. dubna 1921 žactvo obou tříd zdejší školy se svými učiteli vysázelo v tom místě ve vzdálenosti 9 metrů od sebe dvě lípy na památku dosažení státní samostatnosti. Nazvány: po levé straně „lípa Masarykova", po pravé straně „lípa Svobody". Dne 1. května 1921 po příchodu místní organisace Sociálně demokratické z manifestace ve Staňkově byly na nich umístěny tabulky se jmenovanými nápisy. Hudba po provedeném aktu a proslovu Tomáše Nového zahrála obě státní hymny. Lípy zakoupeny jmenovanou organisací z okresní zahrady v Horšovském Týně po 30 Kč."

Lípa Svobody dodnes v Hlohové stojí vpravo od pomníku. Masarykova lípa stávala vlevo od pomníku, dneška se bohužel nedožila – byla poražena zřejmě během německé okupace ve čtyřicátých letech.