Když se Bábinka dostala vloni v březnu do útulku, jeho provozovatelka Martina Gilchová byla smířená s tím, že u nich v útulku fenečka dožije. Jenomže zázraky se dějí a hodní lidé ještě nevymřeli. Slepé, ale dovádivé a na svůj věk poměrně vitální Bábinky si všimla při jedné z návštěv útulku Ester Pátková. „Dovezla jsem do útulku nějaké cíchy a další věci, které provozovatelé útulku neustále poptávají, a tahle fenka mě zaujala. Doma jsem s přítelem celou případnou adopci probrala a řekli jsme si, že si Bábinka po všech trampotách, co už prožila, zaslouží fajn stáří a že jí ho zajistíme,“ povyprávěla Deníku Ester Pátková. Do útulku tak příště dorazila s přítelem, jemuž se také fenka zalíbila na první pohled. Po několika návštěvách, kdy si na ně Bábinka zvykala, si ji odvezli domů.

Zachráněné kotě adoptoval jeden z  hasičů.
Zachránili kotě z trubky, chlupatou kuličku poté adoptoval jeden z hasičů

Vše nakonec nešlo tak hladce, jak by si bývala Martina Gilchová i noví majitelé Bábinky přáli. Ester s Vladimírem si ji dovezli domů, ale Bábince, která roky žila v hrozných podmínkách, zalepená vlastními výkaly, zablešená, chyběly základní hygienické návyky. Navíc v době, kdy byli oba partneři v práci, tak doma hrozně naříkala. „Hned nám došlo, že fenku stresuje jiné prostředí, než měla v útulku. Jako nevidomou dvojnásob,“ popisuje první pokus o adopci Ester. S provozovateli útulku se domluvila, že Bábinku ještě na chvíli vrátí do útulku a objednají jí speciální kotec, ve kterém bude trávit čas, kdy oni budou pracovat. „Sice jsem Ester a Vladimírovi věřila, ale přeci jen hluboko ve mně byla pořád malinká nejistota, jestli si ji skutečně vezmou, nebo ne. Křivdila jsem jim, udělali vše pro to, aby až k nim Bábinka půjde podruhé a natrvalo, se cítila skutečně jako doma,“ přiznává Martina Gilchová.

Výroba kotce se protáhla na dlouhé dva měsíce. „Každou sobotu jsme za Bábinkou jezdili a brali jsme ji na procházky, aby věděla, že jsme se na ni nevykašlali. Pokaždé jsme jí říkali, že musí být ještě trpělivá, ale že se dočká,“ vypráví Ester. A stalo se. Dne 12. ledna si pro fenku přijeli a od té doby je z nich nerozlučná trojka. „Přes den, když jsme v práci, pobývá v kotci, kde se cítí bezpečně, jakmile dorazíme domů, okamžitě se s námi přesouvá do domu,“ popisuje soužití Ester. „A je to čím dál větší mlsoun. Nejradši má piškoty, rychle si zvykla na další domácí dobroty. Po měkkém masíčku se může utlouct,“ směje se mladá žena a dodává, že adopce starších pejsků není vůbec třeba se bát.

Restaurace a velký sál hotelu Hubertus v Poběžovicích by měly být znovu otevřeny v listopadu 2024.
Hotel Hubertus v Poběžovicích by se měl začít otevírat na podzim

Bábinka stejně jako fenka německého ovčáka Barča, o kterou zatím nikdo v útulku neprojevil zájem, žila dlouhou dobu v osiřelém v domě, kde jejich majitel přestal platit nájem a byl vystěhován. Sice přislíbil, že než najde vhodné bydlení pro obě fenky, bude do domu docházet je alespoň krmit, ale na svůj slib rychle zapomněl. Fenky měly obrovské štěstí, že se o případu dozvěděli pracovníci z útulku Tlapky v naději, a jak jen to šlo, jeli pro ně. „A zase jsem naměkko, jsem šťastná, že na stará kolena bude mít Bábinka kolem sebe svoji vlastní milující rodinu,“ usmívá se dojatě provozovatelka útulku.