Hostouň dosud disponoval pouze znakem, kterým byl obdarován roku 1587 u příležitosti povýšení na město královským privilegiem Rudolfa II. Nacházejí se na něm věže a malý štít na modrém podkladu se symboly šlechtických rodů, kterým Hostouň náležela před vydáním znakového privilegia. Část se lvem tak odkazuje na pány z Rabštejna. Pravou část horní poloviny si vyhradil roku 1587 Jiří z Gutštejna, aby gutštejnské paroží zdůrazňovalo roli jejich rodu v dějinách nově povýšeného města. Červená spodní polovina pak náleží zakladateli městečka vladykovi z Hostouně.

Schválená vlajka města Hostouň.

Nová vlajka, kterou letos město obdrželo, tak doslovně opakuje prvky znaku se stříbrnou hradbou a zlatou zvednutou bránou. „Jakmile budeme mít novou vlajku k dispozici, budeme ji samozřejmě používat. Vyvěsíme ji v obřadní síni,“ sdělil starosta města Miroslav Rauch.

Schválený znak obce Mezholezy.

Naproti tomu obec Mezholezy obdrží znak. Černý kůl ve stříbrném zúžení odkazuje na rod Kanických z Čachrova, který se nejvíce pojí s dějinami obce mezi 14. a 17. stoletím. V podstatě se o nich dějiny zmiňují i v souvislosti s prvními zmínkami o obci. Znak dále odkazuje na někdejší tvrz, která zde byla vystavěna Kanickými, konkrétně Vilémem Kanickým, na přelomu 16. a 17. století. Mimo jiné dva klasy představují panský dům, zemědělskou tradici a selskou rebelii.

Bílá barva ve znaku představuje stříbro, což odkazuje na výrobu skla, ovšem je i barvou vody a odkazuje na potok Dubovka. Modrá symbolizuje potoky, rybníky a poukazuje i na mariánskou kapli. Zelená barva inklinuje k lesům, z čehož pramení i jeden z možných názvu obce Mezholezy. Lipový list ve znaku připomíná památné stromy. Nakonec ještě symbol růže, jenž je atributem pro pro zasvěcení kaple Panně Marii Růžencové a zároveň i pro bývalou sklárnu, v níž se mimo jiné vyráběly i skleněné korálky, ze kterých sestavovaly růžence.