Rekonstrukce barokní sýpky z 18. století započala v září roku 2017 až na třetí pokus. V minulosti se již dvakrát objevila snaha pustit se do opravy chátrající památky, ovšem vždy byla rekonstrukce odložena, což pokaždé zvýšilo poškození budovy, a tím pádem i výslednou cenu za její opravu, především kvůli napadenému dřevu. Město v březnu 2017 požádalo o dotaci, kterou se podařilo získat, tudíž náklady na rekonstrukci sýpky budou z 90 % hrazeny dotací.

K opravě největší sýpky na západě Čech se město přiklonilo z několika důvodů. „Ač to nebylo z venku patrné, v nedaleké budoucnosti reálně hrozilo částečně zřícení konstrukce střechy,“ sdělil Deníku starosta Václav Mothejzík. Kompletní projekt, jehož zakončení je naplánované na září tohoto roku, mimo jiné zahrnuje i sanaci dřevěných částí vnitřní konstrukce včetně krovu, který je rozsáhle napaden hmyzem a dřevokaznými houbami. „Druhým důvodem je možnost zpřístupnění Národní kulturní památky nejenom pro horšovskotýnské občany, ale i pro turisty v rámci podpory turistického ruchu ve městě,“ dodává starosta. Jako poslední důvod uvedl i estetičnost stavby a její celkovou zanedbanost.

Přístupná budou pouze dvě podlaží z pěti, tedy přízemní část a první patro. Zde budou instalované expozice vztahující se k nedávné historii města (tedy 50, maximálně 60 let nazpět), v jejichž rámci by mohlo být vzpomenuto na zaniklé podniky a výrobky. Ve výstavě se nejspíš objeví i několik exponátů z bývalého městského muzea.

Nicméně sýpka kromě rozsáhlých prostor skýtala i několik dosud skrytých tajemství. V průběhu výstavby a odkrývání se našly původní schody do zámeckého parku. Dále byla odhalena původní kamenná dlažba, která se dochovala tím, že byla překryta dřevěnými prkny. Napadené trámy se opravovaly pod dohledem památkářů tzv. protézováním, kdy se zasažená část vyřízla a nahradila novým dřevem. „Dále máme snahu zachovat ukázku původní elektroinstalace a profilované barokní sloupy. Bohužel původní balustráda už není, ale hodláme ji obnovit,“ doplňuje Mothejzík. Mimo jiné byly pořezány i dva vzrostlé stromy v okolí sýpky, které by mohly narušovat venkovní fasádu.

„Spolek Sýpka 2014 v současné době žádá radnici o přijetí k projednání požadavků města na fungování spolku,“ zmínil Karel Weber ze spolku Sýpka 2014. „Vypracovali jsme i návrh na využití prostor vzhledem ke klimatickým podmínkám, rádi bychom objekt zpřístupnil po tři až čtyři měsíce,“ pokračoval. Možné to je v letní sezoně z prostého důvodu – sýpka totiž nebude vytápěna a vnitřní prostory zůstávají chladné i během léta. Kromě rozsáhlosti prostor pro vytápění je stupeň požárního nebezpečí příliš vysoký, jelikož jsou vnitřky převážně ze dřeva a počet únikových východů je též omezen. Maximální kapacita je tedy pro zhruba 50 osob. Nicméně v přízemí bude vybudováno malé zázemí pro obsluhu a pokladnu a toaleta.

Na otázku, zda město plánuje využít i zbylá patra, odpověděl starosta Václav Mothejzík negativně: „Ne, ani jako skladové prostory.“

V současné době se každých čtrnáct dní koná kontrolní den za účasti památkářů. V rámci obnovy barokní stavby jsou velmi nápomocni. Spolupráci s nimi si chválí i pan starosta. Co se týká prostranství před sýpkou, řeší ho samostatný projekt. Ovšem realizaci jeho úpravy nelze v tomto roce stoprocentně zaručit.