Ještě poslední zatáčka a pak již mne vítá kokrhání kohouta a štěkot psa z prvního stavení. V místním penzionu Pohoda shazuji batoh a jdu se podívat, co je v obci nového. Obvykle mne čeká jen nově natřený plot u jednoho či opravená střecha u jiného domu. Nebývám zklamán, vždyť u obce čítající dvacet stálých obyvatel včetně dětí nelze čekat příliš.

Až letos. Nejprve mířím ke starobylému kostelu, který je do hloubky sta metrů obklíčen džunglovitým porostem. A tady mne čeká první překvapení. Porost je proklestěn a protkán cestičkami s několika vyhlídkovými zastaveními. „Tak nádherná vyhlídka musí zaujmout i člověka, který je jinak zahleděn sám do sebe,“ říkám si.

Vracím se do penzionu, abych získal bližší informace od člena místního zastupitelstva Davida Kramla. „Toto je jedna z prvních větších akcí Sdružení pro obnovu vesnice, jež jsme nedávno založili. Obecní úřad pomohl s nákupem štěrku na posypání cestiček a zaplacením pronájmu techniky potřebné k provzdušnění džungle kolem kostela. Akce měla i vedlejší účinek – likvidaci několika černých skládek,“ říká Kraml s tím že všechny podobné brigády, jako třeba při úpravě okolí rybníčku, doprovází občerstvení a lidé si tak mohou i popovídat o tom, co je zajímá.

„Když už jsme u větších akcí, rád bych připomenul i blížícíse již sedmý ročník Hora Cupu v malé kopané. Uskuteční se 14. července a opět očekáváme zhruba desítku družstev z širokého okolí.“ Celá obec se prý navíc hodlá aktivně podílet i na činnosti organizace Mikroregion Český les, která sdružuje řadu okolních obcí s cílem posílit turistický ruch v této dosud neprávem přehlížené oblasti Českého lesa.

Odjížděl jsem s pocitem, že i takto nepatrná obec, jakou je Hora Sv. Václava, může být svým způsobem velkou.⋌