S obavami hleděli obyvatelé Pece, kteří mají své domy a zahrady v sousedství historického náhonu, zejména při jarním tání sněhu či během roku při lijácích na stoupající hladinu vody. Ta nejen zaplavovala okolní pozemky, ale brala i ploty. Tříleté úsilí podčerchovské obce už vodě nedovolí škodit.

Proč náhon vznikl

„První písemné zmínky o tom, že se tu něco začalo dít, jsou z roku 1652, tehdy začínala výstavba Lomikarovy hutě. Byly vybudovány dva rybníky a také náhon od Mlýnečku. Voda z náhonu pak poháněla stoupu na drcení železné rudy. Melchior z Aschenbachu v Peci v době, kdy Lomikar byl ještě na studiích, zavedl průmysl, aby se svému pánovi zavděčil. Tehdy museli koryto zvednout z údolí po vrstevnici, aby měla voda pro huť dostatečný spád, a vznikl umělý vodní náhon," říká k počátkům historické stavby Jan Riederer st., zakladatel Spolku na ochranu památek a Dřevorubeckého muzea v Peci.

„Po třech letech práce se dílo povedlo a náhon už nebude ohrožovat. Jeho opravu jsme začali řešit v roce 2011, kdy se podařilo udělat projekt i výběrové řízení. Práce jsme rozložili na dva roky, abychom je finančně utáhli, neboť předběžně bylo spočítáno, že budeme potřebovat téměř dva miliony korun, což je téměř roční obecní rozpočet," předesílá Jan Riederer ml., starosta Pece pod Čerchovem.

Voda způsobila škody

K opravě náhonu museli přistoupit, protože se jednalo o havarijní stav.

„Ještě před mým nástupem lidi hrozili obci žalobami, neboť voda poškozovala jejich pozemky a brala ploty. Rozhodli jsme se opravu náhonu udělat za co nejnižší náklady, ale ne na úkor kvality oprav. Náhon od Mlýnečku ke vsi jsme nechali vyčistit a opravit průsaky, ale náhon jsme nechali v přírodním stavu. Přes obec, kde docházelo k sesouvání opěrných zdí a plotů, se vybudovaly žulové zdi, které nás přežijí. V intravilánu, kde úsek koryta není vidět, jsme kvůli ztíženému přístupu použili na 60 metrech betonové prefabrikáty. Byly dělané na míru a mají profil lichoběžníku stejně, jako koryto náhonu" popisuje starosta.

Kolik oprava díla stála

Dílo mělo stát 1,839 milionu, nakonec přišlo na 1,877 milionu korun.

„Důvodem byly vícepráce, které činily zhruba 40 000 korun, což v celkovém objemu zakázky není moc. S financováním nám pomohl Plzeňský kraj, který nám poskytl v loňském roce dotaci 600 tisíc korun z havarijních fondů a letos 140 000 z Programu obnovy venkova. Zbytek jsme po dva roky platili částečně z rozpočtu, letos to byla velká suma a museli jsme sáhnout na rezervu, kde máme nastřádané peníze," popisuje Riederer a dodává, že bez uvedených dotací by obec dílo velice špatně hradila.

Jaký má pocit po kolaudaci?

„Jsem rád, že je všechno hotové a kvalitně provedené. Je to díky firmě Senea ze Spáleného Pořící, která vyhrála výběrové řízení, a na výbornou spolupráci s ní a stavebním dozorem Janem Marvalem budu dlouho vzpomínat," zakončil starosta Pece.