VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Havárie, o kterých se příliš nemluvilo

Klenčí pod Čerchovem /ROZHOVOR/ - Na Klenečsku skončila v troskách a tak trochu utajena dvě vojenská letadla, jedno 1. listopadu před 58 lety.

2.11.2010 1
SDÍLEJ:

V LESÍCH NAD KLENČÍM. Na jedno z pátrání po historii Chodska vzal Romana Kohouta (vlevo) a Martina Drbala také Amar Ibrahim z Domažlic se svým Jeepem. Foto: DENÍK/Milena Cibulková

Chodili spolu do školy, a třebaže dnes bydlí každý jinde, vyrážejí společně na výpravy. A ne jen tak ledajaké. Pátrají po vojenských letadlech, která havarovala v okolí Klenčí, ať už během války či po ní. Řeč je o dvaatřicetiletých kamarádech Martinu Drbalovi z Březové na Karlovarsku a Romanu Kohoutovi z Klenčí. Po dlouholetém pátrání se jim podařilo objasnit, proč a jaké letadlo spadlo u Klenčí 1. listopadu 1952 a co stálo za jinou havárií letadla v roce 1943. O podrob­nostech jsme hovořili s Martinem Drbalem.

Jak vůbec došlo k tomu, že jste začali s Romanem pátrat po letadlech?

Naším koníčkem je pátrání po historii Chodska. Při této příležitosti jsme se někdy před 12 roky postupně dostali k informacím od pamětníků, které nás nasměrovaly do prostoru jihozápadně od Klenčí pod Čechovem, do lesů kolem Sádku. Podle těchto informací havarovala v minulosti v těchto místech dvě vojenská letadla.

Zjistili jste o nich více? Co to bylo za letadla?

První, které jsme identifikovali, byl stíhací letoun československé armády typ S-102, což bylo označení pro MiG-15, které se používalo až do roku 1956.

Kde a jak jste pátrali?

Z archivu Armády České republiky se nám podařilo získat dokument označený jako ´Rozbor leteckých nehod za II. pololetí 1952´. V této zprávě jsou stroze uvedena následující data. „Dne 1. listopadu 1952, letoun S-102, číslo 0706. Pilot poručík Tešlar František – 8. letecký pluk.“ Ze záznamu bylo jasné, že čtyřmístné číslo jsou koncové číslice z výrobního čísla letounu. jedná se o dávno zapomenutou havárii na Sádku.

Zjistili jste o havárii něco více?

Dvojice letounů S-102 tehdy odstartovala na telefonický rozkaz z divizního velitelství. Po patnáctikilome­trovém letu obdržela rozkaz z divizního velitelství k návratu na stanoviště. Poručík Tešlar buď neslyšel, nebo na tento příkaz nereagoval a pokračoval v letu do prostoru Klenčí.

A znáte nějaké podrobnosti, jak k pádu letounu došlo?

Při druhém průletu si špatně rozpočetl možnost provedení zatáčky nízko nad terénem, poněvadž vrcholky stromů byly pokryty mraky a bezmračný prostor nestačil k provedení zatáčky. V prostoru Klenčí vletěl do mraků, přičemž v ostré zatáčce doprava zachytil křídlem o les na kopci a došlo k pádu letounu na zem.

#nahled|https://g.denik.cz/16/72/ftg_1102_drbal_letadla_3_denik-630.jpg|https://g.denik.cz/16/72/ftg_1102_drbal_letadla_3.jpg|Jak vypadá náčrtek Migu 15.#

Podařilo se vyšetřit příčinu havárie?

Příčinou katastrofy je nesprávné ocenění povětrnostní situace a nepozornost k rozkazu z divizního velitelství stanoviště.“ Stíhací letoun Mig – 15 létal u nás od června 1951 a 8. letecký pluk, tehdy dislokovaný na letišti Plzeň – Líně, byl na něj přeškolen jako jeden z prvních tří útvarů. Do Líní se přesunul během jara 1952.

Podařilo se vám zjistit, zda k podobným haváriím v té době docházelo?

Samozřejmě. Pilot poručík Tešlar byl třetím pilotem, který zahynul na tomto typu letounu.

Je možné dnes místo pádu letadla najít? Je nějak zvlášť označeno?

U místa havárie, které je ještě dnes dobře patrné, se nachází jen prostý pomník, u kterého je uložena již jen hromádka zkroucených hliníkových úlomků z letadla. Nám se v prostoru dopadu i tak podařilo najít například část křídla.

Ale nebylo to jediné letadlo, po němž jste s Romanem Kohoutem pátrali…

Druhý stroj, jehož místo dopadu jsme nalezli jen díky pomoci velkého znalce místních lesů a tehdejšího očitého svědka, byl pro nás dlouhá léta záhadou. Jediné, co jsme mohli na základě fragmentů z letounu nalezených na místě dopadu, s jistotou říci, že se jedná o německé letadlo.

Jak jste při pátrání postupovali?

Zkoušeli jsme pátrat jak na našich úřadech, tak i u kolegů v sousedním Německu. Ale všechno bylo marné. Naším jediným vodítkem po řadu let zůstávaly jen výpovědi pamětníků. Některé však bylo nutné brát s určitou rezervou.

Proč?

Setkali jsme se například s tím, že se jednalo o obrovský šestimotorový německý transportní letoun Me-323 Gigant či že trosky tohoto stroje odklízeli, přímo na Hitlerův rozkaz, příslušníci Leibstandarte Adolf Hitler.

To byl jediný zjištěný údaj?

Vůbec ne. Dokonce jsme zaznamenali čtyři různá data, kdy k havárii mělo dojít.

V úvodu jste hovořil o tom, že jste s kamarádem věnovali pátrání více než deset let. Kdy nastal zlom?

Určitý posun nastal po nedávné informaci od kolegů z Plzně, kteří v německých archivech objevili záznam, že v prostoru Sádku došlo při cvičném letu, přesně 3. září 1943, k havárii německého letounu typu Siebel Si 204D, W. Nr. 321211 náležícího do stavu letecké školy – Flugzeugführer­schule FFS C8. Ta byla v uvedené době umístěna částečně na letištích Fürth a Praha – Ruzyně.

Zjistili jste, jak k této letecké nehodě došlo?

Podle pamětníků dvoumotorový stroj letěl tehdy z České republiky do Německa a údajně bylo slyšet, že motory mají nepravidelný chod. Ještě než stihl dosáhnout státní hranice, pilot se zřejmě rozhodl k návrat ua pokusil se stroj otočit. To se jemu a dalším šesti letcům na palubě stalo osudným. Poslední, co viděli, byl zalesněný svah u Sádku. Trosky letounu se ihned po nárazu rozlétly po lese a začaly hořet.

Znáte také jména lidí, kteří tehdy na palubě Siebelu zahynuli?

Při této havárii zahynulo všech sedm členů posádky, konkrétně piloti Leidel, Diegműller, Zaper, Jähnischen, Kasper, Korbus a Rűder.

Zjistili jste při pátrání po letadle a jeho posádce nějakou zajímavost?

Němci tehdy, jakmile to situace dovolila, trosky precizně posbírali a odvezli. Je až s podivem, jak se jim tehdy podařilo z těžko dostupného místa dopadu odvést velké procento vraku letounu.

Dá se dnes, jako v případě prvně zmíněného letadla, místo havárie najít?

V současné době na místě dopadu již nic nenasvědčuje tomu, že se zde zřítil za dramatických okolností dvoumotorový letoun. Přesto se nám zde podařilo najít některé velmi zajímavé fragmenty tohoto stroje.

#nahled|https://g.denik.cz/16/72/ftg_1102_drbal_letadla_6_denik-630.jpg|https://g.denik.cz/16/72/ftg_1102_drbal_letadla_6.jpg|Jak vypadá náčrtek Si 204 D.#

Uspokojily vás vaše nálezy a zjištění?

Nedalo nám to a naše pátrání v tomto případu ještě stále pokračuje. Jako cíl jsme si stanovili stoprocentní identifikaci stroje podpořenou terénními nálezy.

Proč budete v pátrání pokračovat?

Protože místo dopadu jsme nalezli jen díky pomoci velkého znalce místních lesů a tehdejšího očitého svědka. Pád tohoto letadla byl pro nás dlouhá léta záhadou a jediné, co jsme mohli na základě fragmentů z letounu nalezených na místě dopadu s jistotou říci, je to, že se jedná skutečně o německé letadlo.

Bydlíte nyní v Březové u Karlových Varů, není pro vás pátrání v okolí Klenčí tak trochu z ruky?

Ani ne. Je to můj koníček a vždy si na něj najdu s Romanem Kohoutem čas, snažíme se tak na Chodsku odkrýt část historie, která byla zamlžena. Navíc do Klenčí jezdím pravidelně, neboť jsem tam vyrůstal a mám tam rodiče.

Autor: Milena Cibulková

2.11.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

V úterý byl představen projekt, který pomůže zachovat odkryté zbytky staveb v zaniklé Lučině.
47

Stezku na Lučině začnou budovat na jaře

Domažlické seniory poučili o stravě i cvičení

Domažlické seniory poučili o stravě i cvičení

Kdyňští se dočkají moderní hasičské zbrojnice

Kdyně – V průběhu následujícího roku se obyvatelé Kdyně dočkají rozsáhlé rekonstrukce hasičské zbrojnice.

Na Vánoce se naladili v Německu

Klenčí pod Čerchovem – Zájezd na vánoční trhy do bavorského městečka Guteneck, které leží nedaleko našich hranic v okrese Schwandorf, uspořádal v sobotu 9. prosince Výbor pro kulturu a sport městyse Klenčí pod Čerchovem.

Ve Staňkově ukončili plesem letošní taneční

Staňkov - Ve Staňkově byl závěrečným plesem zakončen kurz tance a společenské výchovy.

Podívejte se: zde všude dnes večer společně zazpíváme koledy

Západní Čechy – Tradice se díky Deníku rozšířila na 600 míst v celé republice.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT