Česká reprezentace, jejímž je členem, vybojovala v německém Hannoveru zlato. K němu přidal osmadvacetiletý sportovec z Dílů na Domažlicku ještě dvakrát bronz z individuálního závodu a ze štafety.

FireFit patří k nejtěžším soutěžím a simuluje extrémní situace, do nichž se mohou profesionální hasiči dostat. Účastníci na sobě mají kompletní výstroj, včetně dýchacího přístroje. Startují pod patnáctimetrovou věží, kterou vyběhnou, a na ramenou přitom nesou dvacetikilovou hadici. „Tu dáme do boxu. Přehneme se přes zábradlí a nahoru po provaze táhneme další dvacetikilovou hadici, kterou pak hodíme do stejného boxu,“ popisuje.

Autorem dvoumetrové sochy čerta je Radek Pučelík. Na slavnostní odhalení díla dorazily desítky lidí.
Nejdřív čert, teď labuť. Řezbář už tvoří další sochu, ozdobí studánku u Babylonu

Závodníci potom běží dolů z věže, přemisťují závaží pomocí palice, absolvují slalom, sestřelí terč vodou z proudnice a třicet metrů táhnou osmdesátikilovou figurínu. „Závěr je vlastně úplně nejhorší. Figurína dá opravdu zabrat, to už jdu úplně na dřeň. Finálové běhy jsou dost vyrovnané. Záleží, komu dřív ztuhnou nohy,“ líčí. Kromě fyzického vypětí se však hasiči museli poprat ještě s počasím. V Hannoveru zrovna panovaly tropické teploty. „Ve stínu bylo sedmatřicet stupňů. V tu chvíli bylo daleko lepší, že jsme museli dýchat vzduch z lahve,“ říká Kouřík.

V kategorii do 30 let skončil na třetí příčce, trasu zvládl za minutu a 28 vteřin. Mimochodem od vítěze ho dělily jen tři vteřiny. Bronz získal ještě ze štafety. Jde o stejnou trasu, kterou absolvuje pětičlenný tým. „Víc mě baví štafeta, je při ní lepší atmosféra, vzájemně se povzbuzujeme. Na druhou stranu při ní mám větší zodpovědnost. Pokud se mi nepovede, odnese to celý tým. V individuálním závodě můžu být naštvaný jen na sebe,“ porovnává.

Victoria Heidelbergová ze Železné Rudy (3800 g, 54 cm) se narodila v klatovské porodnici 14. července v 7:00 hodin mamince Ivaně.
FOTO: Právě jsme se narodili

Velké šance měl Kouřík ještě v tandemu, do něhož šel s dalším tuzemským talentem Michalem Brousilem. „Nakonec jsme byli diskvalifikovaní, protože nám vypadla lahev. I to se někdy stane,“ doplňuje. Ani to však neovlivnilo celkový výsledek, protože česká reprezentace po součtu čtyř nejlepších časů stejně FireFit vyhrála.

Sportovec už teď myslí na další soutěže. Rád by příští rok zabodoval na mistrovství světa TFA (jde o zkratku anglických slov Toughest Firefighter Alive, což v překladu znamená Nejtvrdší hasič přežije) v Portugalsku. Pokud to epidemiologická situace dovolí, ještě předtím by rád zamířil na Floridu, kde se koná světový šampionát ve FireFitu. „Tam je opravdu silná konkurence. Pokud se dostanu do první dvacítky, budu rád,“ přiznává.

Protože je sport jeho velkou vášní a navíc je cílevědomý, přípravě věnuje spoustu volného času. Jestliže to jde, trénuje i v práci. „Venku třeba prší, já vytáhnu figurínu a začnu ji tahat. Nebo motám hadice. Vlastně každou směnu něco piluji. Kolegové mě mají trochu za exota, ale pak vidí, že se to vyplatí, když přivezu nějakou medaili. A mě to zase motivuje pokračovat,“ uzavírá.