„Rád tady zpívám, hraju pexeso, Prší a jezdím na výlety,“ říká Jakub Kůgel z Domažlic, který klub navštěvuje. Původně docházel do klubovny, která se nacházela v domažlické faře, druhou klubovnu měla organizace v Klenčí pod Čerchovem.

„Ani jedna nebyla ideální, museli jsme se v místnostech vždy střídat s někým jiným, ne vždycky to vycházelo a nebyl tam proto klid,“ vysvětlila vedoucí klubů Iveta Procházková.

Novou klubovnu nakonec našla organizace v v budově krajské hygienické stanice v domažlické Školní ulici. „Museli jsme klubovnu samy zařídit, omítnout i vymalovat, prakticky už víme, jaké to je být malířem pokojů,“ usmívají se pracovnice Duhy.

Klubovna pro patnáct lidí nyní slouží dvěma bezplatným klubům Duhy – jeden je určen mladistvým a dospělým mentálně postiženým uživatelům, druhý lidem s psychiatrickou diagnózou.

„Malujeme, hrajeme společenské hry, pracujeme s přírodními materiály, zpíváme, předvádíme scénky, přednášíme říkadla a básničky, jezdíme na výlety nebo chodíme na výstavy,“ popsala náplň klubů dobrovolnice Jindřiška Matulková s tím, že kluby pořádají každý měsíc i celodenní akce a každý rok také příměstský letní tábor.

Hlavním posláním pak je začlenění klientů do komunity, kde se mohou realizovat a trávit společně volný čas.

Personální obsazení volnočasových klubů Duha, které jsou projektem Diecézní charity Plzeň, zajišťují dvě sociální pracovnice, Iveta Procházková a Mája Landkammerová, dále pracovnice v sociálních službách Eva Pfeiferová a dvě dobrovolnice, Lenka Deckerová a Jindřiška Matulková.