Vše začalo i končilo 17. listopadem. První sedmnáctka se však datuje do roku 1939, druhá a poslední do roku 1989. Studenti pod vedením pedagožky Marie Johánkové, včetně dalších zhruba sedmi pedagogů, kteří se na představení rovněž podíleli, neopomenuli ani roky 1948 a 1968.
„Zapojili se do toho pedagogové českého jazyka, dějepisu, občanské výchovy, takže se povedlo vytvořit jakousi komplexní záležitost. Zapojili jsme i výtvarné projevy a hudební čísla Marty Kubišové, Karla Kryla či Jaroslava Hutky. Není to ale jen o revoluci 89, ale i o uzavření vysokých škol 17. listopadu 1939. Připomněli jsme i Palacha, Zajíce i Palachův týden a další,“ zmínila Marie Johánková.
Studenti sehráli i různé scénky, například ze zmíněného roku 39, po určité smyčce se navázalo scénkou z Národní třídy. Zároveň vysvětlovali proč se určité věci děli, reagovali na určitá hesla, představili komunistické i studentské předáky, představitele Občanského fóra. Nechybělo ani cinkání klíči a při závěrečné skladbě Jaroslava Hutky Náměšť se rozezpívalo celé publikum.
Představení nadchlo nejednoho diváka. Například návštěvnice úterního představení Jana Váchalová byla naprosto unesena. „Moc se mi to líbilo a je škoda, že o tom nevěděla i veřejnost.“
Letošní studentské představení k výročí bylo totiž komorního rázu, zejména pro studenty nižších ročníků gymnázia, vyšších ročníků či pro univerzitu třetího věku. Je to opak oproti loňsku, kdy pořad k výročí 100 let od založení republiky studenti prezentovali široké veřejnosti v sále domažlického MKS.
