První akcí uskutečněnou v rámci nového projektu se stala společná exkurze skupiny žáků obou škol do prostoru dávno zaniklých obcí Bystřice (Fichtenbach) a Lučina (Grafenried).

„Navštívíme místa spojená pro řadu Čechů i Němců se vzpomínkami, jež stále bolí. Bývalé vesnice dnes připomínají většinou jen zbytky kamenných zdí. Bude tedy hodně záležet i na vaší fantazii, jak si dokážete představit, že tam kdysi bývaly obce a sklárny,“ nastínil cíl exkurze Wolfgang Friedl, zkušený pedagog Siemensova gymnázia, který se o historii kraje na česko-bavorské hranici dlouhodobě zajímá.

Právě on se ujal společně s ředitelem Domažlických městských lesů Janem Bendou a Franzem Turnerem z Horské služby Furth im Wald role průvodce. Čeští a bavorští gymnazisté pod jejich vedením pátrali po pozůstatcích vodních kanálů, sklářských hutí, brusíren a leštíren skla v okolí bývalé Bystřice, k nimž se většinou museli prodírat bujnou vegetací, jež je skrývá před zraky nezasvěcených návštěvníků. Účastníci exkurze se dozvěděli nejen řadu historických informací, ale pro zpestření vyslechli i několik kuriozit.

Všechny pobavila zejména zmínka, že při leštění a broušení skla se tehdy používal prostředek, který měl kvůli svému chemickému složení načervenalou barvu. Takto zbarvený prach se sklářským dělníkům při práci usazoval na obličeji. Na svém pracovišti neměli možnost se pořádně umýt, a tak když tito „rudoši“ šli po své dvanáctihodinové směně domů, bály se jich malé děti z okolí.

Exkurze i společný program, jímž studenti strávili předchozí večer, přinesly řadu zážitků, jak dokládají slova domažlické gymnazistky Magdy Hruškové:

„Bylo to poprvé, kdy jsem se mohla setkat s německými studenty a popovídat si s nimi. Byla to pro mne nová zkušenost. Samotná exkurze byla hodně zajímavá a vůbec jsem nečekala, že bude tak dobrodružná.“

Autor: Jan Pek