Ale určitě nelze opomenout unikátní golfové hřiště v Olšových Vratech. Byť je v porovnání s lázeňskými kolonádami a prameny mnohem mladší – hráči se na něj vydávají přes 110 let – získalo si proslulost po celé Evropě. A mnozí ho dokonce považují za jedno z nejhezčích na starém kontinentě. O golfový areál a jeho zvelebování se už řadu let stará akciová společnost Golf Resort, s jejímž ředitelem Karlem Maříkem jsme hovořili.

Zlaté časy golfového hřiště skončily po druhé světové válce. Sice nadále oficiálně existovalo, ale golfová hra nebyla v tehdejším socialistickém státě zrovna preferovaným sportem. Lepší časy nastaly až po roce 1989, zejména pak poté, co v roce 2003 hřiště v Olšových Vratech definitivně převzala společnost Golf Resort. Vzpomenete si, kolik peněz od té doby jste už do zvelebení areálu investovali?
Tady je třeba říci, že jsme ještě před rokem 2003 měli osm let areál od Karlových Varů v pronájmu. Takže je třeba investice počítat už od roku 1995. Celkově jsme za těch dvacet let vynaložili na zlepšení podmínek pro hráče a modernizace areálu přibližně 200 milionů korun. Což je, když se ohlédnu, téměř neuvěřitelná částka. Byly to ovšem velmi účelně vynaložené peníze, protože bez nich bychom jen velmi těžko konkurovali mnoha dalším špičkovým hřištím, která v Česku za uplynulá dvě desetiletí rostla takříkajíc jako houby po dešti.

Je jasné, že už je to hodně let. Dokážete si ale vzpomenout, kolik peněz a do čeho bylo investováno například před deseti lety? Tedy v polovině doby, co se o golfový areál na „Olšovkách" staráte?
V té době jsme investovali například kolem šesti milionů korun. Peníze jsme využili především na závlahový systém včetně přivaděče vody z Ohře a retenčních nádrží, pískové překážky nebo-li bunkery a jejich rozsáhlé opravy, výstavbu tří nových greenů nebo rekonstrukce odpališť. Momentálně některá znovu rozšiřujeme a měníme travní povrchy. Dále se budovaly asfaltové cesty s protiskluzným povrchem a vylepšovala klubovna s restaurací, sociálním a administrativním zázemím. A samozřejmě jsme pořizovali stroje na údržbu areálu. Ve druhé dekádě objem investic výrazně stoupl, jednalo se celkem o zhruba 33 milionů korun. Vylepšovalo se mimo jiné technické zázemí cvičné louky včetně krytých odpališť a travnatých ploch, zázemí pro hráče, což byla půjčovna holí, opravna, klece na hole nebo sociální zařízení. Postaveny byly altány na několika jamkách a vzniklo relaxační centrum. Je nutno poznamenat, že investiční akce plynoucí přímo do hřiště byly realizovány vlastními zaměstnanci společnosti Golf Resort s částečně strojními subdodávkami a bez jediného architekta, což dílo ještě více zhodnocuje.

Vraťme se z minulosti do současnosti. Kolik v posledních letech do golfového areálu investujete a na co nového se mohou hráči těšit v letošním roce?
Dá se říci, že kromě nákladů spojených s běžnou údržbou a provozem areálu vynakládáme každoročně do modernizace hřiště i jeho zázemí zhruba dva miliony korun. Díky tomu už během letošní zimy mohli zájemci trénovat podle libosti díky špičkovému trenažéru a simulátorům. Zájem byl velký, jen dětí se tady vystřídalo týden co týden kolem stovky. Golf se tak vlastně stal celoročním sportem. Zázemí s trenažerem a simulátory je velmi důležité jak pro budoucí generace golfistů, tak pro současné špičkové hráče. Konkrétně se jednalo o dva simulátory, hru do sítě, jamkoviště a občerstvení.

Předpokládám, že v duchu investiční politiky Golf Resortu ale nezůstalo jen u této akce. Co nového čeká hráče venku, na greenu?
Na jamce číslo deset, která byla v roce 1938 nejhezčí jamkou na hřišti, před deseti lety proběhla rekonstrukce greenu, letos byla prodloužena a postaveno nové, kapacitně dostačující odpaliště a vyměněn travnatý povrch. Cvičná louka má tři nové dopadové greeny a jeden bunker, proběhla i výměna travních povrchů. Prodloužena je nejtěžší jamka na hřišti s číslem šest. Máme také nové stroje, které jsou pro udržení kvalitního trávníku nezbytné. Snad bych ještě mohl připomenout, i když nejde o úplně žhavou novinku, dokončení terasy a její vybavení digitální výsledkovou tabulí. V současnosti je už v podstatě vše hlavní, co je k provozu golfového areálu nezbytné, dokončeno. Žádné větší stavební akce už hráče nebudou na hřišti obtěžovat. Nejnovější investiční akcí bude letos přívod pitné vody z městského řádu a rovněž napojení kanalizace.

Nová golfová sezona začala v Olšových Vratech právě v těchto dnech. Kolik v loňském roce vlastně prošlo areálem hráčů? A odkud byli?
Ročně se odehraje na golfovém hřišti kolem patnácti až dvaceti tisíc kol. To znamená, že tudy projde přibližně 8 000 hráčů. Ať již jsou to členové našeho klubu, mládež, golfisté z jiných klubů nebo účastníci turnajů. Kromě golfistů z tuzemska je hřiště v Olšových Vratech vyhledávané i cizinci. Přijíždějí především z Německa a z Rakouska a zahraniční hráči tvoří přes polovinu golfistů, kteří všech osmnáct jamek na našem hřišti absolvují. 

Golfový klub v Karlových Varech patří k nejstarším a k nejprestižnějším v České republice. Kolik má v současnosti členů?
Momentálně má klub kolem devíti stovek členů. Z toho aktivně hrajících je přibližně třetina. Hlavní pozornost je věnována mládeži do 21 let, jde o 120 hráčů. Mezi úspěšné hráče patří Vítek Novák, jenž byl golfista roku ČR jako amatér, a Lukáš Tintěra, druhý hráč v Česku v profesionálech.

Jaké významné turnaje se v letošním roce na karlovarském golfovém hřišti odehrají?
Je jich hned několik. Je mezi nimi tradiční Charity Golf Party, která bude 30. května. Dále Mezinárodní mistrovství amatérů od 30 let, Mistrovství Evropy seniorek, Lions cup, tři turnaje pro mládež Ping Juniors Tour a populární 33. ročník turnaje Olšovák, což je nejprestižnější klubový turnaj s účastí až 160 hráčů. No a při Mezinárodním filmovém festivalu se uskuteční deset různých turnajů.

S golfem je obvykle obecně spojována řada charitativních akcí. Platí to i v případě karlovarského golfu?
Určitě. Zmínil bych například tradiční akci Charity Golf Party, která se v Olšových Vratech pořádá už patnáct let. Její výtěžek je vždy věnován různým organizacím a institucím působícím například v sociální oblasti. Za těch patnáct let už dosáhl výtěžek z Charity Golf Party kolem 23 milionů korun. A to určitě není málo. 

Jakýmsi symbolem golfového areálu v Olšových Vratech bývali v minulých letech jeho obyvatelé z říše zvířat, populární syslové. Ti dokonce neváhali navštěvovat občerstvující se golfisty a dožadovat se pamlsků. V poslední době se ale syslové kamsi ztratili. Co se s nimi stalo?
Mrzí nás to, ale kolonie syslů v Olšových Vratech, která ještě před deseti lety čítala kolem šesti stovek obyvatel, je na pokraji vyhynutí. Teď jsou jich tady sotva dvě desítky. Nikdo pořádně neví, co sysly potrefilo. Tento problém řeší řada odborníků, ale zatím bez úspěchu. Syslové se tady prostě přestali rozmnožovat. Pokud se ani letos neobrátí situace k lepšímu, nejspíše sem budeme muset sysly odněkud přivézt.

Z historie golfu v Karlových Varech

Datoval se rok 1904, přesně 29. 9., kdy pod číslem jednacím 204 918 se povoluje pánskému klubu šermířů dle usnesení valné hromady z 6. 9. ustanovit Mezinárodní sportovní klub. Městská rada učinila rozhodnutí s cílem, aby do této doby rychle se rozvíjející lázeňské město mělo po stránce sportovní (důležitý doplněk léčby) stále více co nabídnout. Ve velmi krátké době tak vzniklo v údolí říčky Teplé, v místech dnešního motelu v Březové, 6 tenisových dvorců a spolu s ním devíti jamkové golfové hřiště s délkou drah 2093 m. Samotné hřiště bylo výjimečné svým křižováním jamek, ale také častou hrou přes vodu, kdy celkem pětkrát hráči zdolávali říčku Teplou. V roce 1905 byla postavena hrázděná klubovna.

Devíti jamkové hřiště po několika letech svou kapacitou přestalo stačit, a proto v letech 1928 – 1929 nechala rada shromáždit návrhy možné výstavby nového osmnácti jamkového hřiště. Celkem se pozornost upřela na lokality Doubí, Velký Rybník, Vítkova Hora a Olšová Vrata. Posléze bylo rozhodnuto o poslední jmenované lokalitě v katastru obce Olšová Vrata. Vypracováním projektu byl tehdy pověřen slavný francouzský architekt C. Noskovsky. Výstavba pokračovala velmi rychle a plnila funkci sociálního programu, jelikož k ní přispěli hlavně nezaměstnaní, kterých bylo v 30. letech bezpočet. Stavba hřiště byla dokončena v roce 1932, ale do užívání je starosta města A. Schreiter von Schwarzenfeld předal až 30. 7. 1935 dopoledne.

Před II. světovou válkou byly v samotném Československu dvě 18 jamková (K. Vary a M. Lázně) a osm devíti jamkových hřišť (například K.V. původní, Klánovice, Piešťany).

Po II. světové válce byla obě karlovarská hřiště téměř zničena, zarostla křovím a vysokou travou na rozdíl od Mariánských Lázní, které udržovali američtí vojáci . Na jejich obnovu věnoval poválečný ministr obchodu Pietor 1 mil. Kč, avšak nebyl nikdo, kdo by se toho úkolu zodpovědně ujal. Poválečný golf v ČR byl obnoven 10.4. 1947 v Mariánských Lázních v hotelu Savarin. O hřiště, které leželo ladem, požádal klub kynologů dne 30.3.1949 s úmyslem cvičení jejich psů. Druhého dne Alois Červenka kupuje 2 vaky se 7 holemi, aby pak následujícího dne s Řezáčem a Vencarou ( jediný znalec golfu za války z Anglie) navštívili hřiště v Olšových Vratech a nalezeným vrtákem vyhloubili 7 jamek 30 m od sebe vzdálených a symbolicky ho připravili na turnaj 3. 4. 1949. Následně po turnaji v restauraci u Brouků obnovili golfový spolek. Rozhodnutím spolku ze 7.11 1949 se hrálo již výlučně v Olšových Vratech a devíti jamkové hřiště v údolí řeky postupně zaniklo.